22. den -  17. září  2009  čtvrtek  - 4. týden

do konce zbývá 10 dnů

Ráno nás obrovský ledovcový Mount Everest přivítal nádherně ozářený ranním sluncem, následovalo fotografování všech asi 100 lidí ubytovaných v kempu. Někteří z nás šli k velehoře, někteří do sousedních hor a někteří odpočívali. Zajímavost, našel jsem zkamenělinu, nějakého pravěkého šneka, Jirka nádhernou kamennou maketu Everestu složenou z bílého a šedého kamene ale také přestala mě fungovat digitální kamera – věřím však, že z důvodu veliké nadmořské výšky.

Dopoledne jsme hlavně využívali možnosti být v těsné blízkosti tohoto mohutného nejvyššího velikánu, počasí je naprosto ideální, co se týče viditelnosti i teploty, sice ráno byl mráz, ale slunce opravdu zde je k zemi nejblíže, takže se i ovzduší dost oteplilo.

Dnešní den je poslední v Tibetu, ještě budeme spát těsně na tibetském území, ale zítra už překročíme hranice Nepálu.  Dnes jsme jeli až do 8 hodiny večerní - asi 100 km šotolinový povrch, ale asi 100 km nová asfaltová silnice. Asi posledních 50 km se vede hlubokým překrásným údolím a dorazili jsme do ubytovny 8 km od Nepálských hranic -  Zhangiu - cestou jsme potkávali poměrně málo aut, ale asi 20 sportovců na horských kolech, kteří 1000 km vzdálenost z Lhasy do Katmandu jedou obvykle 8 dnů - což je veliká fuška. Ve výšce 5400 m nm.na nově postavené silnici bylo sedlo Jia ya tsua la a na ní byla krásná vyhlídka osmitisícovek jako himalajská panorama a odtud jsme sjížděli do zmiňovaného Zhangia o 3000 výškových metrů níže, po příjezdu začalo pršet a zřejmě jsme ukončili období s krásným počasím.

Pro informaci uvádím nejvyšší kopce naší planety:

Himaláje -