Krok za krokem - Caracas, Venezuela
Krok za krokem
Venezuela
První kontakt s Venezuelou byl velice příjemný, velice krásné a čisté moder
ní letiště, vyzdobené socialistickými slogany, vždyť jsme v zemi Hugo Chaveze.
ní letiště, vyzdobené socialistickými slogany, vždyť jsme v zemi Hugo Chaveze.Už parkoviště a silnice věstí to, že jsme na jiném kontinentě jako je Evropa – začíná špína, chaos, přelidněnost, největší chaos je v silniční dopravě, zde jsou silniční pravidla velice tolerantní. Přemýšlím, zda bych byl schopen v tomto „mumraji“ řídit auto a překonat hodinovou jízdu přeplněnými křižovatkami-něco podobného se snad vidí jen v Indii, dokonce jsme viděli Venezuelana jak na motorce s malým dítětem jel v protisměru proti našemu autobusu.
Nyní se jen pokusím zafilozofovat i když toto není mojí silnou stránkou :)
Abychom pochopili a vcítili se do duše a myšlení těchto lidí, zřejmě nejen zde ve Venezuele, ale i jinde v Jižní Americe nesmíme se koukat na to našima očima, všechno kolem nás je naprosto odlišné, jiné a velice těžko to středoevropané pochopíme, můžeme to jen sledovat, divit se, možná i obdivovat, o tom si povídat a to je tak vše.
Možná je to tak také správné – není přece důležité, abychom žili všichni stejně, bez rozdílností, abychom si neudržovali to“ svoje naše“ i když to nemusí být to nejsprávnější.
Lidi zde jsou naprosto jiní, i jejich kultura, myšlení, starosti a strasti - pro nás se to může zdát divné ale je to prostě tak, co je nejdůležitější, že máme tu možnost být zde a porovnávat a obdivovat všechno zde, co je jiné jako u nás.
Celé dopoledne jsme chodili po městě je zcela neuspořádané vždyť téměř celé je vystavěno v kopcích s výškovým rozdílem nějakých 900 metrů. Toto město má svoji historii, svoje centrum, svoji španělskou, ale i vlastní architekturu, svoje přirozené centrum a právě zde jsme strávili téměř c
elé dopoledne. Toto centrum je vlastně spjato jako nyní veliké výročí Simona Bolívala, který právě před 200 lety v roce 1811, dovršil nezávislost nejen Venezuely, ale i ostatních zemí Jižní a Střední Ameriky od nezávislosti na Španělsku. Simon Bolívar je vlastně národním hrdinou i v Panamě, Kolumbii, Peru, Bolívii či Chile.A právě zde v Caracasu se narodil, pracoval, se zbraní v ruce vedl vojenské oddíly pro vyhnání španělů a vytvoření Spojených států Jihoamerických to se mu však již nepodařilo. 
V Caracasu i zemřel bez následníka. My jsme prošli monumentální náměstí Simona Bolívala s jeho jezdeckou sochou a Katedrálou, dům, kde si narodil, Panteon, kde je v sarkofágu pohřben, ale také palác se zlatou kopulí,kde jsou uloženy listiny o nezávislosti a který je otevřen pro návštěvníky jen jednou v roce při Dni nezávislosti.Zavítali jsme i do Muzea, které se také váže na S.Bolívara. V Panteoně a jeho okolí se konají všechny oslavy Venezuely, všechny proslovy Huga Chaveze, dnešního vůdce Venezuely.
V Caracasu i zemřel bez následníka. My jsme prošli monumentální náměstí Simona Bolívala s jeho jezdeckou sochou a Katedrálou, dům, kde si narodil, Panteon, kde je v sarkofágu pohřben, ale také palác se zlatou kopulí,kde jsou uloženy listiny o nezávislosti a který je otevřen pro návštěvníky jen jednou v roce při Dni nezávislosti.Zavítali jsme i do Muzea, které se také váže na S.Bolívara. V Panteoně a jeho okolí se konají všechny oslavy Venezuely, všechny proslovy Huga Chaveze, dnešního vůdce Venezuely.Dnešní odpolední část vedla na hlavní terminál autobusů a ve 3 hodiny jsme odjížděli na první autobusový přesun, přes Venezuelu do místa našeho dalšího pobytu Bariňas.
Autobusová přeprava prý po Jižní Americe bývá pohodlná a zažili jsme zmatky na cestovních lístcích vydané na jméno, přechlazený klimatizací vnitřek autobusu, klimatizace v průběhu cesty se polámala, přední část autobusu ledová a zadní část horká, sedačky prosezené a nepohodlné. Na cestě byla jediná půlhodinová zastávka jinak jsme jeli až do půl dvanácté v noci a taxíky jsme se dostali až po půlnoci do ubytovny ve středu města. Pokoj je zde velmi skromně vybaven sice teče jen jediná vlažná voda a po celou noc hlučí zase ta prokletá klimatizace, takže se dá spát jen s chrániči v uších.
Jedna veliká nepříjemnost se mě udála – můj fotografický aparát Olympus mě těsně před odletem z malé výšky upadl na zem, a od té doby pracuje- fotí jenom někdy. Takže vůbec netuším jak dlouho mě ještě bude sloužit.
Náhledy fotografií ze složky Venezuela - Expedice Jižní Amerika 2011
Komentáře
Přehled komentářů
Zdarec. Nedávno vznikla nová možnost, jak vydělávat z domova, skvělé na jaro, když je hodinka, dvě času :-) Já si takto přivydělávám již od ledna a penízky přibývají. Stamiliony tím nevydělám, ale i tak, dokud můžu, tak jsem vděčná za každé přilepšení. Více info na www.Cervena-Cerna.cz
Lida - pozdrav
zdravíme do země vzdálené!přejeme hodně sil k dokončení cesty za poznáním!
Ameriku zdraví Vyškov
Lenka - Něco veselého