Druhá plavba kolem světa – den třicátý třetí

Zajímavosti z Wikipedie : Zámořské objevy část 2. :

Svět ve zkratce

Evropa

Kontinent se pomalu vzpamatovával z morové epidemie, která stála život přibližně 25 milionů lidí, tedy více než 1/3 obyvatel tehdejší Evropy. Jednalo se o jednu z nejtragičtějších pandemií v historii lidstva. V období mezi rokem 1461 až 1600 začínali lidé cestovat za hranice Evropy. Renesance vzbudila zájem o svět, ale hlavním důvodem zámořských cest byla snaha obejít islámský svět a nalézt nové cesty do Indie a Dálného východu. Docházelo k budování obchodních cest a kontaktu mezi kontinenty. Lidé toužili po pokroku a to je hnalo do neprobádaných končin. Vznikaly nové univerzity, města se rozrůstala, rostla moc a bohatství. Z Afriky, Číny a Indie se dováželo velké množství nových surovin, například slonovina, zlato, stříbro, bavlna, káva, tabák, brambory, cukr a exotické ovoce. Koření bylo sice drahé, ale stalo se součástí života. Využívalo se především k ochucení masa, které se rychle kazilo, protože neexistovala chladící zařízení. Koření tak překrylo slanou chuť (maso se uchovávalo prosolené) i pachuť zkaženosti.

Asie

Na počátku 15. století Číňané obchodovali s Indií, Afrikou a Arábií, poté ale zámořské plavby ustaly. Evropané v Asii zakládali obchodní centra a ovlivňovali asijskou společnost.^[3] Rusové získávali území na Sibiři. Ve většině států Asie fungovaly rozvinuté kultury. Například Indie ovládaná Mughaly v tomto období čile obchodovala s Evropou, Afrikou a Dálným východem. Země vyráběla nejvíce textilu na světě. Císař Akbar, který vládl Indii padesát let, se snažil zavést nové náboženství, kvůli kterému nechal postavit školy a nové hlavní město Fatéhpur Síkri, v němž se propojovaly prvky hinduistické a muslimské kultury. Dále se zasloužil o nižší daně pro zemědělce, vytvoření silné armády, vítal na svém dvoře různé umělce a vědce, i když sám byl negramotný. Jeho největším úspěchem bylo uzavření míru s hinduistickou většinou indického obyvatelstva, což ukončilo mnoho hinduisticko-muslimských konfliktů.

Austrálie a Oceánie

Tato část světa fungovala samostatně, bez kontaktu s dalšími zeměmi.

Střední východ

Po dobytí Konstantinopole se Osmanská říše stala světovou mocností. Konstantinopol byla přejmenována na Istanbul a ten byl centrem říše, která se rozkládala na třech kontinentech. Osmané obsadili Sýrii, Egypt a část Arábie. Nebyl to příliš početný národ, proto především k bojům využíval ruské a africké otroky. Z dobytých evropských území odváděli do zajetí vždy jednoho z pěti chlapců a vychovávali z nich úředníky a vojáky. Obyčejné lidi nechávali v klidu. Pokud byli poslušní a platili daně, nebyli násilím nuceni k přestupu na islám. Po roce 1600 začala říše upadat.

Afrika

Hodně obchodovala s Evropany, kteří na jejím pobřeží zakládali nová města. Střed Afriky zůstal nedotčen. Od roku 1502 se z Afriky začali vyvážet otroci.

Severní Amerika

Tamní národy se věnovaly obchodování mezi sebou. Postupně docházelo k úpadku kultur.

Střední a Jižní Amerika

V 15. století obývali Aztékové celé Mexiko. Pěstovali kukuřici, řepu, fazole, kakao, bavlnu, opracovávali zlato a stříbro. Mladí muži od 17 do 22 let museli sloužit v armádě. Podnikali válečná tažení za účelem získání zajatců, které pak obětovali bohům, protože věřili, že bohové potřebují mnoho lidské krve. Aztékové často obchodovali se svými sousedy. Postupně docházelo k úpadku kultur. Vyměňovali si hlavně šperky a oděvy. Měli velice přísné zákony, například zemědělci nesměli nosit bavlnu, ta byla určena jen pro významné lidi a za porušení následovala smrt. Stejně jako za pokácení živého stromu, posunutí hraničního kamene, krádež. Za opilost byl viníkovi zničen dům a oholena hlava. Pití bylo určeno jen urozeným obyvatelům. Jezerní město Tenochtitlan patřilo k nejlépe projektovaným městům na světě. S pevninou ho pojily tři dlouhé mosty, které měly zároveň ochrannou funkci. Nacházelo se v něm velké množství pyramid, chrámů, paláců, ulic a kanálů. Traduje se, že při oslavě obnovy velké pyramidy v Tenochtitlanu v roce 1487 bylo bohům obětováno více než 80 tisíc lidí během čtyř dnů. S největší pravděpodobností byla ale čísla nadsazena Indiány, aby vystrašili nepřátele. Smrt pro Aztéky neznamenala konec života, ale jeho začátek. Potravu pro více než 300 000 obyvatel zajišťovaly plovoucí zahrady. K porážce Aztéků pomohly Španělům nemoci a lest, nikoliv bitva.

Inkové po jedno století vládli říši v Andách. Byla rozsáhlejší než několik evropských území dohromady, spojovaly ji kamenné cesty a horské serpentiny, informace předávali běžci. Panovníkovi se říkalo sapa inca a lidé věřili, že je potomkem boha Slunce. V jednotlivých oblastech vládli úředníci, kteří se starali o chod města a o dílny, které vyráběly keramiku a textil. Každoročně slavili velký svátek Slunce, při kterém děkovali bohu za úrodu a život. Inkové neuměli psát, používali kipy, což byly provázky různých barev a počtu uzlíků, které představovaly čísla. Jejich písmu se proto říká uzlíkové. Uměli pěstovat plodiny na mokřinách a stavěli města v horách. Stejně jako Aztékové obětovávali lidi bohům. Dávali přednost dětským obětem, protože je považovali za nevinné a nejčistší. Děti byly vybírány rok předem a po tu dobu měly nejlepší stravu. Oběti byly rozřezány na obětních kamenech, byly jim stínány hlavy a uřezány končetiny nebo byly svrženy z útesu. Španělé obsadili jejich území v roce 1535. Hodně Indiánů zemřelo na neštovice, které do jejich země přivezli Evropané.

Po vstupu Evropanů na území Střední a Jižní Ameriky docházelo ke zničení různých velice vyspělých kultur. Cizinci byli Indiány zpočátku vítáni. Ti pak ale tamní obyvatelstvo buď zotročili nebo pozabíjeli. Boje a nemoci přivezené z Evropy zabily miliony lidí. Portugalci a Španělé zakládali města, doly, plantáže, hledali zlato. Většinu přistěhovalců tvořili Afričané, které sem dovezli jako otroky na plantáže.

Náš poznatek z dnešního dne :

Blížíme se každým dnem k Austrálii, kde by mělo být léto a horko, ale pociťujeme pravý opak. Sluníčko je schované za mraky, občas zaprší a hlavně fouká velmi silný a tak studený vítr, že někteří i vytáhli bundy.

Dnes započalo celkem 8 čtyřčlenných družstev v pořadí druhý desetiboj. Jana je v týmu fialových, Luďa v modrém družstvu. Obě naše družstva mají pouze po třech členech a tak musíme bojovat ve třech a nemůžeme si tak příliš vybírat ty kvalitnější hráče pro tu kterou disciplinu, jak to dělají ostatní družstva. Dnes jsme soutěžili ve třech disciplinách – hod pytlíky, malé kroužky a šoupátka. Obě naše družstva po prvním dnu skončila spíš v druhé polovině pořadí. Po večeři jsme měli dobrý nápad prohřát naše větrem prochladlá těla ve vířivce.

Do divadla jsme se poprvé nedostali, protože všechna místa byla kompletně obsazená. Zpočátku jsme uvažovali, že půjdeme na druhé představení ve 22.30, ale navíc se ještě posunoval čas opět o hodinu dopředu, tak jsme raději oželeli vystoupení kouzelníka a zpěvačky a šli spát, abychom nabrali síly na zítřejší sportovní klání.