Cestopis úžasné dlouhé plavby kolem celého světa – čtyřicátý šestý

46.den: 20.2.2015

Pátek  - 7.týden                       

Trasa:  na moři

Časové pásmo: - 6 hod.

Dnes v noci jsme opět posunuli hodinky o 1 hodinu zpět, a jsme tedy v – 6 hodinovém rozdílu oproti domovu. Ráno jsme ještě za tmy opět provedli zdravotní půlhodinovou procházku na třetí palubě, kde potkáváme již známé tváře. Po snídaní jsme vystáli frontu na číslované lístky na záchranný člun, který nás zítra bude od lodi dopravovat na Velikonoční ostrov. Dali jsme požadavek do vzkazníku, že bychom rádi doplnili taxi ještě dvěma osobami, zatím bez výsledku. Dostáváme informace rozporuplné o tom, jakým způsobem je nejvýhodnější ostrov projet.

Proto se rozhodneme až na místě, zda využijeme naše elektrokola nebo taxi. Výlety organizované lodí jsou enormně drahé a také je velkou ztrátou času, když na fotografických zastávkách pokaždé vystupuje a nastupuje kolem 50 lidí. Jsou zde nabízeny i týdenní pobyty, např. na Macchu Picchu nebo v Austrálii na Ayers Rock, kdy tento výlet stojí ještě víc, jak samostatný zájezd z Evropy a navíc účastníci přichází o zaplacený pobyt a jídlo zde na lodi.

Stále jsme v zájmovém území Chile až po Velikonoční ostrov – čili v Jižní Americe. Po celou dobu, kdy se pohybujeme v jednotlivých městech, obdivujeme kvalitu silnic i chodníků, pamatujících i na zrakově postižené a snížené obrubníky u křižovatek pro kočárky a kola. Nejvíce nás překvapily semafory. Většinou odpočítávají čas do změny barvy světla, pro chodce jsou ledkami znázorněny obrysy postaviček – stojících, jdoucích a dokonce v Santiagu i běžících těsně  před přepnutím na červenou. Také v ulicích a na křižovatkách bývá dost policejních hlídek, kteří provoz kontrolují nebo řídí. Také nás překvapilo, že přes velmi rušný až chaotický provoz, jsme dosud nezaznamenali žádnou nehodu dvou motorových vozidel a záchranku jsme slyšeli houkat snad jen jednou.

Nedílnou součástí našeho života na lodi jsou zábavné sportovní hry zvláště ve dnech, kdy nemůžeme opustit naši loď a celý den plujeme. Hry nám připravují italští naši animátoři Davide , Marko, Sara a Daniela. Zatím jsme soutěžili v kategoriích – minibasketbal (házení pěnového míče do malého koše), volejbal v sedě s pěnovým míčem a sítí u země, badmington , házení malých kroužků na kužely s různou obtížností podle vzdálenosti. Další častou a oblíbenou disciplínou je  házení malých pytlíků naplněných něčím nesmírně prašným na skloněnou desku s kulatým otvorem za 3 body a hranatým otvorem za 5 bodů, hráli jsme i šipky, trefování pinpongovým míčkem do nádob různých průměrů. Také zajímavá byla soutěž v namáčení pěnového míče do vody, jeho házení a ždímání do s cílem dosáhnout co nejvíce naždímané vody za 2 minuty.

Další hry jsou v přinášení různých věcí v různých barvách co v nejkratší době z prostoru kolem bazénu, nebo antimimika. Luďa a Jana jsou od počátku pravidelnými hráči – automatico – a společně s Francouzi, Italy, Němci, Španěly, Rakušany a Rumuny se nejen dobře bavíme, ale dosahujeme velmi slušných výsledků i mnohých vítězství za které obdržíme drobné upomínky na tuto soutěž. Do dnešního dne jsme získali celkem 10 vítězství a podle jednotlivých zemí jsme jasně za Francií, ale pravidelně za ně startuje nejvíce soutěžících, kolem 6.  Nejúspěšnější je Miš z Francie, který sám získal  skoro 20 vítězství, startují i  2 Rakušané, 2-3 Rumuni, kolem 5 Italů, kolem 5 Němců. Všichni vítězové dostanou drobnou cenu- čepici, kabelku, ledvinku, peněženku či zápisníček s logem COSTA. Budeme se i nadále snažit jednak si zasoutěžit, ale i usilovat o vítězství.

Dnes v podvečer jsme byli na přednášce Carla Scopellitiho o Velikonočním ostrově v němčině a po přednášce se ozval česky mluvící krajan z Československa, rodák z Bratislavy, dlouhá léta žijící v Praze a nyní bydlící ve Švýcarsku. Je to Peter Moric a cestuje ze Savony jako my a jsme rádi, že hodinku jsme si mohli pohovořit.