Dnes ranní wachta byla zvláštní, jednak už nefouká ten silný vítr, stále se kasají a skasávají plachty, tentokrát ale i drobně pršelo a je stále chladněji. Už často vidíme létat racky, dokonce nám na palubu přistála létající ryba, která opravdu vodorovně má dvě ploutve, které slouží i jako křídla. Kolem naší lodi se celou půlhodinu proháněli delfíni, dokonce jsme kolem naší lodi viděli zelenou síť na ryby, která někomu uplavala, a když jsme se zmátořili, tak už byla nenávratně pryč. Jak bylo v uplynulých dnech dobře, když vítr foukal, nyní to opět vypadá na ztrátu několika dní oproti plánu a to má být i bezvětří, alespoň zprávy a předpověď o tom hovoří.

Zde na palubě každý z těch 15 účastníků přeplavby si volí svůj osobní využití času podle svého, každý ovšem zde na palubě má také jisté povinnosti, které musí zvládat. Někdo je stále v činnosti, něco kutá, něčím se zabývá, někdo spí, či odpočívá, někdo čte, mnozí mezi s sebou jen tak klábosí. Skoro každý je opálený, či spálený, nebo se právě sloupává- všichni bez rozdílu se nedokonale chrání před ničivými účinky sluníčka. Dá se říci, že u všech se jistá osamělost projevuje stejně tak, že i někdy mlčí, leží a relaxují. Mě těší, že alespoň vždy ráno si najdu chvilku na psaní tohoto deníku, i když vím, že ho nedokážu odeslat dříve, než na Azorech.

Postupem času všichni jsou trošku radostní z toho, že se nám podařilo poslední 2 dny chytnout pořádný vítr a že plujeme již poněkud rychleji a ztrátu se nám snad podaří snížit. Dnes plujeme příznivým větrem 12 -17 uzlů a loď pluje již kurzem na Azory kolem 6 až 7 uzly, což je dobré. Je předpoklad, že celkem odkormidluji do Azor asi 30 hodin a tato činnost s postupem času mně jde lépe a lépe. Už si také zvykám na věčné houpání a náklony lodi. Jen je zde to pořád jaksi jednotvárné, unavující a stále stejné, není zde mnoho pohodlí a člověk nemůže být v pohodě.

Další věc nás tíží, že stále nevíme, kdy z Gibraltaru a čím se dostaneme, je nás zde více, no uvidíme, zatím nikdo nic neřeší, je to opravdu dost a dost vzdálené, jsme dnes pouze ve dvou třetinách naší cesty.