Začíná další víkend tam u nás doma v Evropě. Zde na lodi je to ale zcela běžný den jako mnoho dní zde na přeplavbě Atlantiku- střídají se wachty a sloužíme ve dne i v noci, ležíme, spíme, jíme, sledujeme odpočíváme, toužíme, sníme, je nám smutno, navzájem komunikujeme, těšíme se na domov a svoje blízké, většina z nás zarůstá, málo se koupeme nebo vůbec ne, jsme propocení a tedy páchneme, někdo již má málo čistého prádla, a již propocené nechce prát a asi takové myšlenkové procesy v každém jsou.

I dnes jsme od 3 ráno na wachtě a je poměrně silný vítr z jihu od 10 do 15 uzlů a máme kurs 90 stupňů, což značí, že jedeme rychlostí asi 5 uzlů za hodinu, moře má větší vlny, loď je nakloněna na levobok 15 stupni a často vráží přední částí do vln za velikého rázu, rozstřiku gejzírů vody a hukotu. Od 4 hodiny ranní vysvitlo sluníčko, ale je zajímavé, že ne přesně z východní strany, ale od VVS, tedy mírně vychýlené k severu, je to ovlivněno rovnodenností a místem, kde se právě nacházíme. Při velikém náklonu loďi a rázech se i v noci probouzíme a stále padáme, někdo ke straně lodi, někdo do uličky, protože všechny postele jsou zařízeny v podélném směru lodi. Ještě je hlášeno větší síla větru od jihu, tedy příznivým směrem a také bouřky, které jsme zde nezaznamenali.

Dnes odpoledne jsme měli slušný vítr, se dvěma poryvy 20uzlů a loď se bočně naklonila na 40 stupňů, ale vítr se poněkud uklidnil. Odpoledne naše wachta shlédla za námi na západě plachetnici, která nás předjela, měla stejný východní kurz jako my, byla to anglická jachta se 4 lidmi na palubě, to stačilo, aby všichni z nás si vzali dobové oblečení, bubny, trubku, zbraně, abychom se předvedli, ale Angličané nám ani nezamávali a pádili si svojí cestou, byla to naše největší atrakce po 3 týdnech plavby, ale stejně byla důležitá, protože jsme se alespoň fotil i a byla legrace na lodi jménem La Grace.

Každý z nás čte z místní knihovny námořní literaturu, a hovoříme o situaci, která se tam píše, třeba jak Angličané i na počátku 20. století stále využívali bičování kadetů a násilného udržování kázně a pořádku, také se píše o tom, jak velká slanost je v Atlantiku, kdy jen Rudé moře je slanější, píše se také, že plavba přes Atlantik je mnohem složitější tím naším směrem, tedy od západu na východ než opačně. Píše se zde i o využívání plachet, kdy plachty jsou v našem případě jen směrem od paluby přední a zadní podle stěžňů a výškově jako plachty, košové plachty, brámové plachty, královské plachty apod. Tedy největší účinnost mají plachty co nejvýše od paluby loďi, je tam větší vítr ve větší výšce nad mořem. V literatuře se píše také o zvláštnostech konstrukce lodi, o rychlosti, kterou plavou i o tom, že základní výcvik by se měl konat právě na plachetnicích, kde jachtař či námořník mnohem lépe pochopí složitost navigace, větrné podmínky apod.