Každý se baví po svém, jen v naší veliké přední kadetské kajutě se na mé veliké posteli s předním stěžněm uprostřed hrají karty – žolíky, je to zábavné v době, když nemáme wachtu či jinou službu nebo nevyspáváme. Olda často hraje a zpívá na kytaru, Michal trénuje hru na kapesní trubku, Roman stále vyřezává malé figurky – postavičky ženských tvarů a stále se snaží o co nejlepší opálení sluníčkem a Mikuláš přerušil vyřezávání půlmetrové panny a dal se do vyřezávání zase něčeho jiného, Jirka zase šije, renovuje, opravuje a zkrášluje korálky  bocmanovi starou koženou torničku, Jaro zase na počítači hraje šachy se střídavými úspěchy, ostatní odpočívají, klábosí na palubě, koukají do moře, mnozí také čtou nebo si zapisují zážitky do deníku, třeba stejně jako já, každý si prostě svůj volný čas využívá, jak chce a jak se mu líbí. Wachty se v průběhu dne a noci střídají, takže je nutné ztracený čas i dospávat.
   Konečně fouká vítr zadák od 8 do 12 uzlů, jedeme zhruba poloviční rychlostí, tedy na naše poměry slušnou rychlostí a kurzem 80 což je téměř na východ (východní kurz je 90) tedy služba u kormidla hlavně v noci je dost kolizní, kormidelník nesmí opustit oči z kompasu, jinak se uchýlí a velmi složitým způsobem se vrátí znovu na stanovený kurz. Už se projevují drobné šarvátky mezi účastníky, ale v naší wachtě je všechno v nejlepším pořádku, dokonce jsme přistoupili k tomu, že jeden ze tří bude mít celodenní dovolenou, včera ji měl Jirka, dnes Petr a zítra já- to znamená, že zbývající 2 členové wachty se u kormidla střídají po jedné a půl hodině. Dnes jsme také poprvé posunovali čas o 2 hodiny dopředu na naší lodi od času Amerického. Tedy, když píši tyto řádky,  je krátce po snídani ráno 10 hodin, u nás v Evropě je 14 hodin, čili po obědě.