9.  den  -   4.  září  2009    pátek    -   do konce zbývá  23  dnů

            Včera poprvé pršelo, nebyl to vytrvalý déšť, vlastně za uplynulých 8 dní našeho pobytu bylo krásné slunečné počasí, chodili jsme v krátkých kalhotách a tričkách a přesto chozením hlavně po městských chodnících a památkách jsme každá den propotili naše trika. Zatím se téměř přesně plnil stanovený program expedice, všechno nasvědčuje tomu,že zde budeme o 1 den déle, protože se nedaří zajistit jízdenky na ten superhorský, superrychlý a supermoderní expres na který se všichni těšíme.

             Charakter města se přece jen změnil, už to není nově opravený a moderní Peking či Xiang, který je tak proslulý terakovou armádou a chodí zde tisíce turistů, Xining je sice pěkné město, ale nedosahuje úrovně co jsme viděli předtím.

             Město se nachází v nadmořské výšce 2 tisíce metrů, značně se ochladilo, autobusem pojedeme o 5OO metrů výše a překročíme tři tisíce metrů. Od rána od 6 hodin hraje hudba a  už hodinu a půl tisíce číňanů sportuje podle svého věku a kondice v parku, kde se nachází sportovní stadiony - vlastně hřiště - je to zvláštní, sami od sebe jen tak pro zdraví se protáhnout. Prostě ne to tak, že nelze od asiatů nic převzít - oni v mnohých fázích jsou i  dost dál jako v Evropě.

             Dnes jsme jeli opět tím mikrobusem co včera asi 70 km do hor zde jsme poznali i druhou část Číny - ne kolosální svatyně a výstavní města, ale chudý venkov, kde jediná obživa je skromné políčko ovse nebo žita a dobytek - buď ovečky nebo kravičky. Zde žijící lidé znají práci, právě nyní je sklizeň obilí, ono to jde velice těžko, seče se ručně, váza se do snopů a skládá přesně do řádek do panáků, když jsme procházeli lidé na nás mávali a tvářili se velice přátelsky. Dnešní výšlap byl z jedné vesnice ve výšce asi 2500 m do další vesnice přes kopec kolem potůčku v údolí - ten kopec byl v nadmořské výšce přes 3000 m n m. Všichni jsme znaveni a rádi, že viděli hory a vesnice s místními vesměs s mongolskými obyvateli.