Den dvacátý osmý - neděle 27. února 2011 - ARGENTINA, URUGUAY
27. 2. 2011
Den dvacátý osmý – neděle 27. února 2011
do konce expedice zbývá 9 dní, máme 4 týdny za sebou!
ARGENTINA, URUGUAY
Počasí: teplo
Čas. pásmo: - 5 hodin
Přeprava: autobus, loď
„ Krok za krokem „
Ano ještě se vrátím ke včerejšku odpolední a večerní zážitky - autobusem jsme jeli ke stadionu, kde se večer hrálo fotbalové utkání a 
kde se hrál i božský Maradona je to La Boca Junior a hned vedle je historické centrum, kde vzniklo TANGO a je také historický přístav, ubytovny přístavních dělníků, je to kouzelné místo, plné restaurací a obchůdků a také se zde tančilo tango (vlastně při začátcích, kdy Buenos Aires nabývalo na bohatství a sem proudilo veliké množství dělníků, byl poměr mužů a žen 10 : 1 a vlastně chlapi vymysleli tento tanec jako zpříjemnění volných chvil a jak se později ukázalo nejlépe tančí spolu obě pohlaví a jde o tanec kontaktní i erotický. Na tomto místě je vidět při architektuře vliv hlavně francouzský, dále jsme jeli kolem přístavu, kolem prezidentského paláce, obelisku vysokého 72 metrů, který již velmi dlouho není nejvyšší v 16 milionovém městě, protože v poslední době se vystavělo veliké množství moderních mrakodrapů, také jsme byli v historickém hřbitově, kde je pohřbeno veliké množství významných lidí Buenos Aires a Argentiny, nositelů Nobelových cen, význačných rodů, ale je zde i hrob Evy Peron, manželky někdejšího presidenta, kterou Argentinci milovali, že se 
starala o chudé a potřebné, zpívala z balkonu prezidentského paláce, ale byla neobyčejně krásná a milá, ovšem zemřela velice mladá, a v srdcích obyvatel se trvale zapsala. Náš průvodce Michal hovořil o hospodářském vzestupu i pádu Argentiny, dále o mentalitě místních obyvatel užívat si pohody na trávníku místních parků, také jsme navštívili zajímavý monument rozevírající se zrcadlově leštěného kovu. KVĚT, který se jak šlo sluníčko hydraulicky zavíral a otevíral a byl zasazen v obrovské vodní kašně a opět se zde objevovala pohoda místních lidí se opalovat jen tak na slunci, číst knihy apod. Zcela večer jsme si zašli na steak sice nesmírně cenově drahý, ale nesmírně dobrý přece jsme tady a je třeba jíst místní speciality, že ano. Fotbal skončil 0:0, ani příliš nebyl pohledný, fotbaloví odborníci hodnotí úroveň jako u nás třetí liga, ale tato Argentinská liga byla se vstupem nějakých 250 USD, což je trošku moc.
kde se hrál i božský Maradona je to La Boca Junior a hned vedle je historické centrum, kde vzniklo TANGO a je také historický přístav, ubytovny přístavních dělníků, je to kouzelné místo, plné restaurací a obchůdků a také se zde tančilo tango (vlastně při začátcích, kdy Buenos Aires nabývalo na bohatství a sem proudilo veliké množství dělníků, byl poměr mužů a žen 10 : 1 a vlastně chlapi vymysleli tento tanec jako zpříjemnění volných chvil a jak se později ukázalo nejlépe tančí spolu obě pohlaví a jde o tanec kontaktní i erotický. Na tomto místě je vidět při architektuře vliv hlavně francouzský, dále jsme jeli kolem přístavu, kolem prezidentského paláce, obelisku vysokého 72 metrů, který již velmi dlouho není nejvyšší v 16 milionovém městě, protože v poslední době se vystavělo veliké množství moderních mrakodrapů, také jsme byli v historickém hřbitově, kde je pohřbeno veliké množství významných lidí Buenos Aires a Argentiny, nositelů Nobelových cen, význačných rodů, ale je zde i hrob Evy Peron, manželky někdejšího presidenta, kterou Argentinci milovali, že se starala o chudé a potřebné, zpívala z balkonu prezidentského paláce, ale byla neobyčejně krásná a milá, ovšem zemřela velice mladá, a v srdcích obyvatel se trvale zapsala. Náš průvodce Michal hovořil o hospodářském vzestupu i pádu Argentiny, dále o mentalitě místních obyvatel užívat si pohody na trávníku místních parků, také jsme navštívili zajímavý monument rozevírající se zrcadlově leštěného kovu. KVĚT, který se jak šlo sluníčko hydraulicky zavíral a otevíral a byl zasazen v obrovské vodní kašně a opět se zde objevovala pohoda místních lidí se opalovat jen tak na slunci, číst knihy apod. Zcela večer jsme si zašli na steak sice nesmírně cenově drahý, ale nesmírně dobrý přece jsme tady a je třeba jíst místní speciality, že ano. Fotbal skončil 0:0, ani příliš nebyl pohledný, fotbaloví odborníci hodnotí úroveň jako u nás třetí liga, ale tato Argentinská liga byla se vstupem nějakých 250 USD, což je trošku moc.A nyní se konečně dostávám k neděli, která byla celá pro nás zaměřená na poznání 8 země naší cesty URUGUAY - hned ráno jsme odjeli k přístavu Buenos Aires, nasedli na loď a 3 hodiny jsme jeli do jejího hlavního města Montevidea, které má 1,5 mil. obyvatel a celý stát je velice malý, má jen jednou tolik obyvatel. Pluli jsme vlastně po La Plata, což je rozšířené ústí řeky Paraná, která ústí do Atlantického oceánu, cestou lodí jsme urazili vzdálenost přes 200 km - tak dlouhé je ústí řeky a její šířka je podobná tzn. 200 km, tady v Montevideu jsme okusili, že voda i když se chová jako oceán je vlastně neslaná, nebo s malým obsahem soli po smíchání s oceánem. Montevideo v neděli ráno ještě spalo a běžný ruch na ulicích, tržištích a na plážích byl až v odpoledních hodinách. Přístav je historický, dokonce zde kotvilo několik válečných lodí, prohlédli jsme si pěšky několik ulic a 2 náměstí, byli jsme v mauzoleu zakladatele státu, prezidentský palác - moderní budova, divadlo a starou budovu 
parlamentu. Tam na nás čekal autobus a vozil nás po městě až do večera – navštívili jsme trh vedle univerzity - nabízelo se zboží podobné u nás jako nabízejí vietnamci, ale také štěňata, kočičky, ptáčci, rybičky akvarijní, starožitnosti, zelenina,prostě všechno na co si jen člověk vzpomene. Uruguayský peso je v přepočtu jako koruna u nás, ale ty ceny jsou velice rozdílné a mnohdy několikanásobně větší jako u nás - např pivo 0,33 l v plechovce stojí 40 Kč, pohled 25 Kč, prostě veliké ceny. Co se týče města, tak zdaleka nedosahuje historické hodnoty a modernosti jak je tomu v Buenos Aires, také životní úroveň je nižší než v Argentině. V přístavu jsme měli zajištěný oběd, předkrm, menu z výběrem z 3 jídel - vybrali jsme si skoro všichni steak, a byl také moučník nebo zmrzlina bez pití a to jsme si i to drahé dali, zde již se nikdy nedostaneme a do půlnoci, kdy se vrátíme ho hotelu zase lodí do Buenos Aires je přece velice dlouhá doba. Večer jsme měli možnost nakupovat, ale tuto variantu téměř žádný nevyužil, zato jsme smočili nohy v této zajímavé přírodní záležitosti, nedozírného moře, které je vlastně řeka- její ústí ne nejširší na světe a zde připlouvají ve velikém množství právě obyvatelé Buenos Aires, kteří jinak to mají k moři na vykoupání stovky kilometrů. Zítřejším dnem v celé Jižní Americe končí letní dvouměsíční prázdniny, tak večer trajektem na zpáteční cestě bylo veliké množství vracejících se lidí, ale i dětí do Argentiny. Přijeli jsme na hotel po půlnoci, ještě dopoledne strávíme zítra v pondělí v obrovském Buenos Aires a čekají nás ještě 2 velmi dlouhé přejezdy do Paraguaye k Iguazu a potom do Ria, kde zakončíme naše dlouhé putování.
parlamentu. Tam na nás čekal autobus a vozil nás po městě až do večera – navštívili jsme trh vedle univerzity - nabízelo se zboží podobné u nás jako nabízejí vietnamci, ale také štěňata, kočičky, ptáčci, rybičky akvarijní, starožitnosti, zelenina,prostě všechno na co si jen člověk vzpomene. Uruguayský peso je v přepočtu jako koruna u nás, ale ty ceny jsou velice rozdílné a mnohdy několikanásobně větší jako u nás - např pivo 0,33 l v plechovce stojí 40 Kč, pohled 25 Kč, prostě veliké ceny. Co se týče města, tak zdaleka nedosahuje historické hodnoty a modernosti jak je tomu v Buenos Aires, také životní úroveň je nižší než v Argentině. V přístavu jsme měli zajištěný oběd, předkrm, menu z výběrem z 3 jídel - vybrali jsme si skoro všichni steak, a byl také moučník nebo zmrzlina bez pití a to jsme si i to drahé dali, zde již se nikdy nedostaneme a do půlnoci, kdy se vrátíme ho hotelu zase lodí do Buenos Aires je přece velice dlouhá doba. Večer jsme měli možnost nakupovat, ale tuto variantu téměř žádný nevyužil, zato jsme smočili nohy v této zajímavé přírodní záležitosti, nedozírného moře, které je vlastně řeka- její ústí ne nejširší na světe a zde připlouvají ve velikém množství právě obyvatelé Buenos Aires, kteří jinak to mají k moři na vykoupání stovky kilometrů. Zítřejším dnem v celé Jižní Americe končí letní dvouměsíční prázdniny, tak večer trajektem na zpáteční cestě bylo veliké množství vracejících se lidí, ale i dětí do Argentiny. Přijeli jsme na hotel po půlnoci, ještě dopoledne strávíme zítra v pondělí v obrovském Buenos Aires a čekají nás ještě 2 velmi dlouhé přejezdy do Paraguaye k Iguazu a potom do Ria, kde zakončíme naše dlouhé putování. Náhledy fotografií ze složky Uruguay - Expedice Jižní Amerika 2011
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
