Den dvacátý sedmý – sobota 26. února 2011

Hotel je umístěn blízko centra u kongresu, odtud jsme jeli historickým metrem se starými vozy z roku 1930 k presidentskému paláci a bazilice. Presidentský palác jsem měl možnost z části asi z jedné třetiny osobně projít, viděli jsme luxusní jednací místnosti a sály, měl jsem štěstí, že jsem se přimotal k španělsky mluvící uzavřené skupině, něco málo z této krásy jsem nafilmoval. Přišla další skupina cestovatelů a ještě po poledni se dostaví další. Program na odpoledne všude vzhledem k velikosti skupiny byl také rozdílný a večer část půjde do divadla na Argentinské tango, část na fotbalový zápas nejvyšší fotbalové argentinské ligy.

Dalším účastníkem je lékař, gynekolog Dušan Dzuriak, před necelým měsícem zde ve Venezuele oslavoval 62 narozeniny, svoji praxi lékaře vykonával v Popradu a nyní posiluje skupinu lékařů v ČR v Nemocnici Prachatice a.s., kde zastává funkci primáře oddělení. Mám problém napsat, že jeho koníčkem je jeho zaměstnání, ale proč také ne, je velmi kamarádský, tam kde se něco děje tam je, náruživě fotografuje a naprosto vše, vůbec nevím kolik tisíc fotek už vyfotil, ale jinak miluje myslivost, sportuje, hraje tenis, lyžuje, velmi rád cestuje a poznává všechno nové, ale co jsem napsal o Dušanovi, to platí prakticky na každého, kdo se zúčastňuje tak náročné celé expedice přes 10 států Latinské Ameriky.