Den třicátý – úterý 1. března 2011
do konce expedice zbývá 7 dní
ARGENTINA, BRAZÍLIE
Počasí: velmi teplo, začíná sice období dešťů, ale teplota cca 30 stupňů
Čas. pásmo: + 5 hodin
Přeprava: autobus z Buenos Aires, luxusní bus Volvo Marco Polo
„ Krok za krokem „
Kolem poledne jsme překročili hranice mezi Argentinou a Brazílií, čímž jsme už pořadí v 9. zemi našeho putování po Jihoamerickém kontinentu. Jeli jsme od včerejška od 15. hodiny opravdu luxusním patrovým autobusem, tentokrát jsme seděli v přízemí autobusu, ale celý byl luxusní a co nejdůležitější, celý byl určen jen nám. Vynikající byla včerejší večeře, dokonce i s předkrmem, ale i možností výběru mezi pivem a vínem a bylo i šampaňské, ovšem v malém množství. Ale i dnešní jízda nebyla zcela hladká, jednak jsme píchli přední pravé kolo a kolem půlnoci se měnilo, ovšem potíž byla s odšroubováním matek kola a musel přijít hrubý způsob, který probudil ze spánku minimálně polovinu osazenstva. Ještě asi za 6 hodin se matky kola dotahovaly a těsně u hranic byla před polednem asi 2 hodinová zastávka v servisním středisku autobusové společnosti, kde byl autobus vyčištěn a doplněny potřebné kapaliny a uklizeny zbytky po jídle, deky po spaní a podobně zabezpečeny pro doplnění a jejich výměnu. Tento čas využívali hlavně kuřáci, ale i ostatní, protože je velmi důležité se protáhnout, pochodit alespoň trošku, protože spaní i v tom nejluxusnějším autobuse přece je jen unavující. Zajímavá byla i dnešní argentinská krajina, zpočátku pokračovala tou typickou pampou , kterou v ranních hodinách vystřídala krásně zelená a bujná vegetace, dokonce lesy borovicové , které jistě dodávají kvalitní dřevo pro stavební i jiné účely.
Autobus nás dovezl do hotelu, ubytování je opět na dobré úrovni, vlastně už nebudeme ubytováni nikde jinde než v Brazílii, dnes zde těsně u vodopádů Iguazú , které navštívíme dnes odpoledne a zítra jedeme ještě do posledního státu v naší expedici, Paraguye a poslední dlouhou cestou autobusem se dostaneme do posledního a závěrečného hlavního města Brazílie Rio de Janeira a odtud jen přeletem přes Paříž do Vídně a čeká nás domov.
Odpoledne odjíždíme k jednomu přírodnímu divu světa a zřejmě největšímu zde v Jižní Americe, vodopádům Iguazú. Jsou mezi námi pamětníci, kteří říkají, že dnes byl ke zhlédnutí i k fotografování velice příznivý den – totiž nesvítilo tolik slunce a hlavně průtok vody byl dnes asi o čtvrtinu větší. než jak je tomu jindy. Nejhlubší pád je z 80 metrů, ale vlastně celých 20 – 30 tisíc metrů kubických se stejně valí třeba v několika kaskádách. Někdo napočítal, že je zde skoro 300 samostatných vodopádů různého průtoku a různé výšky spadu vody – nicméně se mně vodopády velice líbily.
Někteří z nás si ještě za 100 USD zaplatili zhlédnutí z helikoptéry, předpokládám, že budou mít i hezké záběry z ptačí perspektivy. Nádherné zážitky - někteří se dokázali promočit vodní tříští, která se vytváří po dopadu vody z velké výšky, bylo to nádherné vyvrcholením dnešního dne.
Potom většina z nás zašla na churasco – čurasko – to je restaurace, kde zaplatíte 35 – 40 brazilských reálů a můžete konzumovat jakákoliv jídla v jakémkoliv pořadí a v jakémkoliv množství, nezapočítává se pití a alkohol. Když se přepočítává 1 USD na 1,68 brazilských realů, přijde taková večeře na dost peněz, ale tady jsme zřejmě poprvé a naposledy. Takže prakticky všichni se večer před 20. hodinou dostavili do tohoto vykrmovacího zařízení, mimo Renatu, která v posledních dnech bojuje s teplotami a je pro ni lepší si lehnout a odpočívat, než několik hodin do sebe cpát za poměrně dost peněz stravu, ovšem její manžel právě dnes měl narozeniny ( 62 roků ),ten se této výjimečné příležitosti samozřejmě zúčastnil.
I když zhruba jsem byl informován, jak taková účast zde v tomto restauračním zařízení zcela typická pro brazilskou kuchyni vypadá, skutečnost předčila moje představy. Přišli jsme do velikého sálu a z počátku vytvořili velikou frontu a na talíř brali vše, co nám naše chuťové buňky a „velké oči“ zavelely. Mimo to chodili kolem stolů číšnici, kteří nabízeli a uřezávali maso skopové, jehněčí, hovězí, vepřové, kuřecí a klobásky kdo jen projevil o tento druh masa zájem. Během jedné hodiny při takové velké konzumaci jídla téměř všichni přešli z masitého jídla a různých příloh na sladká jídla a ovoce. O dobrou zábavu při pojídání jídla se starala dvojice z Paragvaye- kytarista Filipo a harfista, kteří dokázali svými libými tóny vytvořit dobrou náladu a dokončili vhodně oslavu Petrových narozenin. Zajímavé je i to, že za dobu expedice je to již čtvrtá oslava narozenin z původního počtu 18 členné expedice, která dnešním dnem vstoupila na v pořadí 9. stát v Jižní Americe. Výsledkem této naší asi dvouhodinové vykrmovaní akce bylo, že za jídlo každý zaplatil 30 brazilských a k tomu dalších asi 20 brazilských za pití v přepočtu na naše koruny tedy průměrně za 600 Kč, nebo 660 Sk. Všichni bez rozdílu se navraceli do hotelu o nějaký ten kilogram a plné břicho hlavně masa navíc a mnozí v noci neprožívali slast, ale přejedenost a nepříjemný pocit. Jak je krásné získávat tyto zkušenosti.
marek, kadaň - výborné !!!