Čchingchajsko-tibetská železnice

Od obsazení Tibetu Čínskou lidovou republikou na začátku 50. let 20. století uvažovala Ústřední vláda Čínské lidové republiky o vybudování železnice, která by nové území spadající pod vládu Pekingu spojila s čínským vnitrozemím.Vzhledem k nedostatku vhodných technologií a peněz však z plánu sešlo. Výstavba vysokohorské železnice byla technicky velmi náročná (v horách a ve vysokých nadmořských výškách). Na celé stavbě pracovalo přes 200 000 dělníků. Celkové náklady na stavbu se vyšplhaly na 3,68 miliardy USD. Dne 1. července 2006 byla slavnostně otevřena Čchingchajsko-tibetská železnice, která vede z Golmudu v provincii Čching-chaj do Lhasy, čímž bylo poprvé v historii dosaženo kvalitního dopravního pozemního spojení mezi Čínou a Tibetem.

Železniční trať Golmud – Lhasa spojuje hlavní město Tibetské autonomní oblasti Lhasu se zbytkem Čínské lidové republiky. Její délka činí 1972 km, překonává mnoho horských průsmyků. Nejvyšší průsmyk Tonggula-pass se nachází ve výšce 5 072 m n. m.  a je to nejvyšší bod na světě, kam se kdy vlak vyšplhal.

Téměř dvě třetiny roku tady vládne krutá zima, teploty klesají až ke 45 stupňům pod bod mrazu a obsah kyslíku ve vzduchu dosahuje pouze poloviny toho, na co jsme zvyklí. Ve vlaku k dispozici cestujícím kyslíkové masky a lékařský tým a ve vagonech bude jako v letadlech uměle udržován normální atmosférický tlak, aby se předešlo výškové nemoci. Skla oken poskytnou ochranu před ultrafialovými paprsky ostrého slunce.  Modernizovaným soupravám čínské provenience, taženým speciálně upravenými lokomotivami s motory General Electric. Do vagónu se pumpuje kyslík a vlak projíždí rychlostí kolem 100 kilometrů v hodině. Impozantní jsou tunely (nejdelší měří 4,264 km) a mosty (celkem 675 mostů). Její výstavba začala v roce 2001 a trvala pět let. Železnice oficiálně slouží k rozvoji Tibetu, ale spíše slouží k prosazování výkonné moci ČLR a k přílivu dalších Číňanů do oblasti Tibetu. Ročně přepraví na střechu světa na 2,6 milionu pasažérů. Území Himáláje, které Čína od roku 1950 spravuje, bylo před uvedením železničního spojení do provozu  jednou z nejméně dostupných oblastí na světě. Průměrná nadmořská výška Tibetu je 4900 metrů, nad jeho jižní hranicí se pnou osmitisícovky v čele s majestátným Mount Everest.

Železniční trať je vlastně prodloužením vnitrostátní železnice, takže vzdálenost z Pekingu do Lhasy (4561 kilometrů) překoná za 48 hodin a cena jízdenky z Pekingu do Lhasy v „obyčejné“ 2. třídě je v přepočtu 1500 Kč (pohodlné sedačky) a „luxusní“ první třídě necelých v přepočtu necelých 3000 Kč (pohodlné sedačky, lehátko, LCD obrazovky), což je výrazně méně než cena letenky.