Indická republika

je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Je členem Commonwealthu, vlastní jaderné zbraně a její ekonomika vykazuje po Číně největší růst na světě.

Vznik nejstarší civilizace na tomto kontinentě se datuje do roku 2500 př. n. l. V 6. stol. př. n. l. vznikla dvě nová náboženství – džinismus a buddhismus. V roce 1859 se Indie stala britskou korunní kolonií. Roku 1885 založen Indický národní kongres. Nezávislost získala Indie až v roce 1947. Rozpory mezi muslimy a hinduisty vedly k rozdělení země a vzniku Pákistánu (na severozápadě a východě, kde byly převážně muslimské oblasti). Indie si ponechala území s většinou hinduistického obyvatelstva. Ve 2. pol. 20. stol. došlo k několika válečným konfliktům mezi oběma zeměmi. Poslední konflikt v roce 1971 skončil vznikem nového samostatného státu Bangladéše z bývalého Východního Pákistánu.

Indie se rozkládá na jihu Asie od 8° až k 37° severní šířky. Na severu je sousedních států oddělena Himálajským pohořím; indický subkontinent je obklopen Indickým oceánem: na západě Arabským mořem, na východě Bengálským mořem. Indií protékají tři velké řeky Indus, Ganga a Brahmaputra.

Indie má velké přírodní bohatství. Vyrábí velké množství potravin a dalšího zboží. Rychlý růst počtu obyvatel způsobuje, že zde nikdy není dostatek potravin pro každého. Mnoho Indů žije nadále ve velmi chudých podmínkách a přírodní katastrofy jako kruté sucho, zemětřesení a povodně jejich situaci dále zhoršují.

Indie je země, ve které žije velké množství různých etnických skupin a hovoří se v nich asi tisíci jazyky a nářečími. Obyvatelé také vyznávají mnoho různých náboženství, přestože více než čtyři pětiny z nich jsou hinduisté. Podle hinduistické tradice se lidé rodí do sociálních vrstev zvaných kasty. Přísná náboženská pravidla přikazují každé kastě, co má jíst, co si oblékat i jakou vykonávat práci.

S využitím Wikipedie