Zajímavosti z Wikipedie :

Překonání průlivu. Vzdušnou cestou byl Lamanšský průliv poprvé překonán 7. ledna1785, kdy Francouz Jean-Pierre Blanchard a Američan John Jeffries přeletěli v balonu mezi Doverem a Calais. S letadlem těžším vzduchu uspěl jako první Francouz Louis Blériot25. července1909 (směrem z Francie do Anglie).

Prvním plavcem přes kanál La Manche (vzdálenost 36 km) byl Angličan Matthew Webb v roce 1875. Překonání průlivu z Doveru do Calais mu trvalo 21 hodin a 45 minut. V roce 1926 se Američanka Gertrude Ederleová vydala opačným směrem a po 14 hodinách a 39 minutách vystoupila z vody jako první žena.

Nejrychleji přeplaval kanál australský plavec Trent Grimsey, v roce 2012 to zvládl za 6:55. Překonal tak čas 6:57 bulharského plavce Petara Stojčeva z roku 2007. Nejrychlejší ženou je naše Yvetta Hlaváčová, 7:25 v roce 2006. Nejčastěji překonala kanál britka Alison Streeter (43×).

Sport. Lamanšský průliv je oblíbeným cílem vytrvalostních plavců, byť jejich výkony někdy kolidují s lodní dopravou.

Prvním naším plavcem, který překonal tento kanál byl 13.7.1971 František Venclovský, tehdy měl 39 roků, plaval z Francie do Anglie, překonal vzdálenost 33,6 km v čase 15:26 hodin.

Náš poznatek z dnešního dne :

Konečně svítí od rána sluníčko, ale zase fouká silný chladný vítr, objevili se i první plavci v obou bazénech, které nemají teplou mořskou vodu, my jsme alespoň na půl hodiny vlezli do malé vířivky, abycho si užili trošku teplíčka. Dopoledne po prvním týdnu naší plavby jsme některé z našich oděvů vyprali v naš “ruční“ pračce a po celý den nechali sušit v klimatizované kajutě. Dopoledne jsme využili také procházku po horní palubě lodi v 10. patře a prošli jsme si i krytý ochoz pod zavěšenými záchrannými čluny. Po obědě nám zavolal Henrik – Jindra, že by se s námi chtěli sejít na čaj. Pomalu ale jistě přecházíme neobratně z němčiny na angličtinu a ze slovanských zvyků (pivo a tvarůžky) na anglosaské (čaj a sendviče). Jindrova manželka se jmenuje Marie, nemá stejné zájmy ve sportu jako my a on a spíš se věnuje tanci. Po čaji jsme si šli zahrát shuffleboard, což jsou disky z těžkého dřeva, které se pomocí dlouhé vidličky postrkují na určené místo v hracím poli na palubě. Luďa opět postoupil a opět mu vítězství o vlásek uniklo. Kvalitní gala večeře, následná kultura – harfenistka, která i zpívá a lodní tanečníci a zpěváci v divadle -  nás tak znavila, že jsme šli dříve spát. Začínáme se obávat, že Cunard nikdy v divadle nedosáhne pestrosti programu, která nás na Costě tak okouzlovala a mnoho večerů bude asi typu „ein Kessel Buntes“, nicméně vystoupení je profesionální, choreografie, kostýmy i zpěv perfektní.