Druhá plavba kolem světa – den sto devatenáctý

17.týden, do konce zbývá 8 dnů

Středa 4.5.2016 - 17.týden

Trasa: La Valleta, Malta

Zajímavosti z Wikipedie :

Malta, dlouhý tvar Maltská republika (maltsky Repubblika ta’ Malta, anglicky Republic of Malta), je vyspělá, hustě obydlená ostrovní země ve Středozemním moři. Jde o členskou zemi Evropské unie.

Strategická poloha Malty ve Středozemním moři z ní udělala důležitý obchodní uzel. V průběhu dějin byla ovládaná Féničany, Kartágem, Římem, Byzantskou říší, Francouzi a Spojeným královstvím. Nezávislost od Velké Británie získala v roce 1964, stále je však členem Commonwealthu. Členským státem EU se stala v roce 2004.

Hlavním městem je Valletta. Úředními jazyky jsou maltština a angličtina.

Etymologie

Původ slova „Malta“ je nejistý. Nejčastěji je zmiňován řecký původ názvu, konkrétně ze slova μέλι („meli“, v překladu „med“). Řekové ostrov nazývali Μελίτη („Melite“, v překladu „med“ nebo „sladký jako med“), pravděpodobně kvůli jedinečnému Maltskému medu - žije zde totiž endemický druh včely. Že by se mohlo jednat o řecký vliv doplňuje i fakt, že Řecko mělo na ostrov vliv už od roku 700 př. Kr. a že v letech 395 až 870 Maltě vládla Byzantská říše.

Další možný etymologický původ je fénický. Fénické jméno pro Maltu (Maleth) v překladu znamená přístav, což je možné interpretovat jako odkaz na množství zálivů a zátok, které se na ostrově nacházejí.

Geografie

Maltské souostroví leží ve strategické poloze ve Středozemním moři 95 km jižně od Sicílie a 290 km východně od Tuniska. Malta je rozlohou nejmenší stát Evropské unie. Skládá se z následujících obydlených ostrovů:

• Malta, 246 km²
• Gozo (Ghawdex), 67 km² (kolem 30 000 obyvatel)
• Comino (Kemmuna), 3 km² (obydlen především během turistické sezóny)

K Maltě náleží i tři neobydlené ostrůvky Cominotto, Filfla Island a St. Paul's Island. Ostrovy jsou reliktem dřívějšího suchozemského spojení mezi Afrikou a Evropou, které bylo před asi 11 000 lety přerušeno vzestupem mořské hladiny.

Převážná většina pobřeží všech ostrovů je skalnatá. Povrch se skládá z různých druhů propustného vápence, který se extenzivně používá jako stavební materiál. Nejvyšším bodem je Ta' Dmejrek (253 m). Geograficky i geologicky náleží Malta k Evropě.

Malta má silně omezené zásoby sladké vody - podle údajů OSN je na vodu nejchudší zemí na světě. Zásobování obyvatelstva vodou je uskutečňováno dnes celkem čtyřmi stanicemi na úpravu mořské vody, parky a zemědělství užívají dešťovou vodu a částečně vodu ze studní; ještě v osmdesátých letech byla velká část spotřeby vody kryta jejím dovozem z Itálie.

Klimatické prostředí je typické pro tuto oblast Středozemního moře: mírné, vlhké zimní období a horké léto s prakticky žádnými vodními srážkami.

Hospodářství

Hospodářství Malty je ovlivněno skutečností, že souostroví nemá žádné přírodní zdroje, mimo to pak v důsledku mizivé vegetace trpí i nedostatkem spodní vody (lesní porost byl vymýcen již za dob Féničanů).

Zemědělství, především rostlinná výroba, se soustřeďuje hlavně na poněkud zelenější ostrov Gozo, přesto se musí zelenina dovážet, hlavně v letní suché sezóně. Tradiční rybolov se provádí stále ještě zastaralým způsobem hlavně jako pobřežní lov; roli zde hraje i skutečnost, že vody v okolí Malty jsou již delší dobu vyloveny. Nejen část rybího masa, ale i mnoho ostatních masných výrobků se proto dováží.

Průmyslová výroba, která vyrábí z velké části i pro vývoz, se soustřeďuje především na strojírenské výrobky, elektroniku, stavbu a opravu lodí, textil; jistých úspěchů bylo v devadesátých letech dosaženo i v oblasti zásobování vodou a elektrickým proudem.

V oblasti služeb stojí na prvním místě turistický ruch. V současné době navštěvuje Maltu přes milion turistů ročně – tedy daleko více, než činí vlastní obyvatelstvo; turistika se na HDP podílí zhruba 35 procenty.

V zahraničním obchodu připadá 60 až 70 procent vývozu a dovozu na Německo, Francii, Itálii, USA a Velkou Británii. V dovozu činí značnou položku potraviny a fosilní zdroje na výrobu elektřiny.

Dějiny

Malta se může chlubit dějinami v trvání téměř 7200 let. Po stále ještě záhadné periodě megalitických chrámů se na ostrově vystřídali v 13. století př. n. l. Féničané, pak Kartágo, Řím, Byzanc, Arabové, Normani, vládci Aragonie a Kastilie. V roce 1530 Maltu získal křesťanský vojenský (Maltézský) řád Johanitů, kteří měli původně chránit Evropu před vpádem Osmanů.

V roce 1798 ji obsadil Napoleon, ale již o dva roky později padla do područí Britů, kteří ji postupně industrializovali a nechali jí určitou samostatnost. Později, v 1. světové válce, se pro ně Malta stala neocenitelnou základnou ve Středozemním moři.

I v průběhu II. světové války byla Malta důležitým bodem, jelikož ležela na strategickém místě, které umožňovalo britskému letectvu napadat zásobovací konvoje Afrikakorpsu. Německo-italské letectvo se snažilo Maltu jako leteckou základnu zničit během soustředěných náletů, které poškodily velkou část budov na ostrově. Tato událost vešla do historie jako bitva o Maltu.

V roce 1964 byla pak vyhlášená její nezávislost a o deset let později se stala republikou.

Historické památky

Malta je velice bohatá na historické památky. Tři z nich se nacházejí na listině Kulturního dědictví organizace UNESCO: hlavní město Valletta jako celek, megalitické chrámy na Maltě a Gozu, a takzvané Hypogeum Ħal Saflieni. Další historické památky pocházejí z doby arabského obsazení ostrova, hlavně však z doby vlády Johanitů a Karla Velikého. Zde je možno jmenovat celé město Mdinu (hradby postavili již Arabové), dále nesčíslné stavby a pevnůstky ve Vallettě, hlavní město Goza Victorii, mnoho paláců a strážních věží, roztroušených po celém souostroví.

Valletta, také La Valletta (maltsky: il-Belt Valletta), je hlavní město ostrovního státu Malta ležící na východním pobřeží mezi zálivy Grand Harbour na jihu a Marsamxett Harbour. Počet obyvatel je 6 089 (údaj z roku 2008). Současným starostou města je od roku 1999 Dr. Alexiei Dingli. Roku 1980 byla La Valletta zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.

Historie

Město bylo založeno 28. března 1566, tj. krátce po velkém obležení Malty, velmistrem johanitů Jeanem de La Valette. Město navrhl architekt Francesco Lapparelli, mnoho důležitých budov postavil Gerolamo Cassar.

12. listopadu 1592 zde byla otevřena jezuitská škola Collegium melitenses. Po vyhnání jezuitů z ostrova roku 1768 byla škola uzavřena. 22. listopadu 1769 byla ve městě založena Maltská univerzita, která v současnosti sídlí v městské čtvrti Tal-Qroqq a má přes 10 000 studentů.

Během britské nadvlády nad Maltou byla Valletta (i se zbytkem země) značně industrializována. Některé staré budovy byly zbořeny a nahradily je nové moderní stavby. Město je vystavěno převážně z kamene, což ho zachránilo v 2. světové válce, jelikož nelehlo popelem jako mnohá jiná evropská města. I tak bylo ale město značně poškozeno bombardováním (zničena byla třeba budova královské opery z roku 1800).

Většina důležitých historických památek ale přežila. Ve Vallettě se nachází spousta starých kaváren, obchodů, uliček, náměstí, paláců, kostelů a pod. Celkovou dominantou města jsou hlavně barokní stavby, ale také budovy neoklasicistní a moderní stavby.

K nejznámějším stavbám ve městě patří např. Palác velmistrů, Cassa Rocca Piccola, Pevnost sv. Elma, anglikánský chrám sv. Jana, Tritonova fontána, Národní archeologické muzeum, ale také zahrady Argoti a Upper Barracca atd. Hlavní městskou ulicí je Třída Republiky, které dominují fontány, muzea a kostely. Na této ulici se nachází většina velvyslanectví a konzulátů a také prodejny nejznámějších světových a domácích firem (H&M, Benetton, Adidas, Air Malta a další).

Demografie

Populace města v průběhu let poklesla na třetinu původního počtu obyvatel. Tato situace se ještě zhoršila po druhé světové válce, kdy byly postaveny nové městské aglomerace a obyvatele se začali stěhovat do nově vzniklých předměstských čtvrtí. Původní Valletta je ale stále důležitým obchodním a administrativním městem.

Město bylo postaveno jako pevnost s navzájem kolmými ulicemi. Leží na poloostrově mezi dvěma přírodními přístavy Marsamxett a Grand Harbour. Přestože není La Valletta největším městem Malty, je jeho hlavním městem. Přilehlé oblasti Floriana, Birkirkara, Qormi, Zabbar a další mají více než 100 000 obyvatel.

Doprava

Městská veřejná doprava se skládá především z autobusů, které jezdí po Vallettě a po předměstích z hlavního autobusového nádraží. Doprava v centru města je někdy omezena pouze na taxi služby, většina ulic v historickém jádru je přestavěna na pěší zóny.

5 km jižně od Valletty se v městečku Luqa nachází Maltské mezinárodní letiště, které spojuje Maltu s Amsterdamem, Aténami, Barcelonou, Bělehradem, Berlínem, Bruselem, Bolognou, Budapeští, Kodaní, Ženevou, Prahou, Londýnem, Moskvou, Paříží, New Yorkem, Oslem nebo Tunisem

Náš poznatek z dnešního dne :

Ráno před osmou jsme připluli k ostrovu Malta. Již z dálky nás vítaly impozantní světlé budovy hlavního města Valletta, které jsou vystavěny na skalách stejné barvy. Ještě včera jsme nabili naše elektrokola a byli jsme rozhodnutí, že hlavní město ostrova prozkoumáme po vlastní ose. Velmi jsme se těšili, protože na kolech je výlet vždy pěkný a veškeré zajímavosti vidíme jaksi víc zblízka. Ovšem ráno, když jsme vyšli fotografovat na palubu, byl tak silný vítr, že jsme měli co dělat, abychom se udrželi na nohou. Také se honily černé mraky. To naše rozhodnutí trochu zviklalo. Po přikotvení v přístavu jsme zahlédli vyhlídkový autobus Bigbus Hop on Hop off a hned mezi prvními jsme odešli z lodi a vydali se k němu. Jízdenka na celý den zahrnovala 3 okruhy a stála 10 Euro. Okruhy vedly po nejzajímavějších částech celého ostrova Malta. Severní modrá trasa jede svůj okruh 3 a půl hodiny. Jižní červený okruh trvá 2 hodiny. Stejně tak i žlutá trasa, kterou jsme použili hned zrána a jeli do celoopevněného historického krásného města Mdina.

Toto město je opravdu překrásnou raritou zapsanou v knize světového dědictví Unesco, o čemž svědčil přiliv návštěvníků – turistů, školáků a přijelo i několik výletních autobusů s hosty z obou velkolodí, kotvících ve Vallettě. Procházeli jsme uličkami i náměstími tohoto krásného města, ve kterém je celkem 6 kostelů a katedrála s muzei. Z hradeb byl nádherný výhled do okolí. Tato návštěva byla velmi důležitá, protože jsme zhlédli jednu z nejvýznamnějších historických památek na Maltě. Samotná Valletta je z větší části také opevněná a i zde jsme obdivovali velkolepé stavby a pevnosti, i když ve druhé světové válce byl ostrov jedním z nejvíce bombardovaných míst. Opevněná města a přirozená vysoká skaliska zajišťovala dříve obyvatelům bezpečí proti nájezdníkům a včasné varování před nebezpečím z moře zajišťovalo 13 strážních věží, které byly vzájemně na dohled. Všude cestou jsme viděli políčka velmi dobře obdělávaná, ale také zanedbaná. Vzhledem k tomu, že na Maltě jsou jen malé srážky, jsou políčka proti vysušování větrem chráněna zídkami, postavenými z nasbíraných kamenů z těchto polí. Mnohá políčka na úbočích kopců jsou kaskádovitě upravena a na jejich zúrodňování lidé pracují po staletí. Protože dešťová voda nestačí, používá se často metoda odsolování mořské vody, která je však velmi drahá. Červenou linkou jsme projeli východ a jih ostrova, kde jsou nejznámější rekreační letoviska na břehu krásného azurového korálového moře. Povšimli jsme si, že mnoho domů není dostavěno nebo nejsou obydleny a dokonce jsou z nich i ruiny. Pořádku a úklidu je na ostrově věnována velká pozornost a jen v jedné části jsme zahlédli několik výtvorů spreyerů. Celý téměř 8 hodinový výlet byl za velmi silného studeného větru v otevřeném vyhlídkovém autobuse, což ovšem naše dojmy nemohlo zkazit a na Maltě jsme strávili velmi příjemný den, který jistě zanechá mnoho krásných vzpomínek.