Druhá plavba kolem světa – den sto dvacátý čtvrtý

18.týden, do konce zbývá 3 dny

Pondělí 9.5.2016 - 18.týden

Trasa: Valencie, Španělsko – Southampton, Anglie

Celý den na moři (73)

Zajímavosti z Wikipedie :

Egyptská námořní loď

První egyptské námořní lodě byly zhotoveny podobně jako říční ze svazků papyru. Jednalo se o poměrně veliké lodě. O schopnosti těchto lodí plout po širém moři podal přesvědčivý důkaz norský badatel Thor Heyerdahl, který s přesnou kopií obdobné lodě přeplul v roce 1970 Atlantický oceán. Člun byl 17 metrů dlouhý, 5 metrů široký a 1,5 metru vysoký. Na 10 metrů vysokém stěžni nesl jednoduchou ráhnovou obdélníkovou plachtu o ploše 48 m². Jméno dostal po staroegyptském bohu slunce Ra. Člun byl 15 m dlouhý, 5 metrů široký, 1,5 metru vysoký a měl 10 m vysoký stěžeň.
Později se začaly stavět lodě z akátu nebo fíkovníku, které rostly v Egyptě, popř. z cedrového dřeva, které se dováželo z Fénicie (Libanonu). První dřevěné lodě se způsobem stavby v podstatě nelišily od papyrových člunů. Trup žlabovitého tvaru byl skládán z otesaných trámů (tzv. obšívka "na sraz") a spáry mezi prkny důkladně utěsněny vlákny a smolou. Prkna byla spojena dřevěnými svorníky. Příčně byl trup zpevněn několika obručemi z lan, podélně byl svázán mohutným lanem, které obepínalo příď a záď a bylo napnuté nad palubou od přídě k zádi (bylo podepřeno vidlicemi ukotvenými v palubě). Napříč trupem lodě vedly ve výši paluby trámy, které sloužily za prvé jako sedátka pro veslaře, za druhé k uchycení paluby (byla rozebírací a sestavovala se, když loď déle kotvila na jednom místě). Lodě byly těžké a obtížně ovladatelné. K pohonu sloužila hlavně pádla a vesla, plachta však nebyla výjimkou. Vesla měla štíhlá, oblá držadla a směrem ke konci se rozšiřovala. K okrajům lodě byla uchycena nejčastěji provazovými poutky nebo byla upevněna v obrubni čepy. Řízení lodi umožňovala kormidelní vesla, upevněná po obou bocích zádě lodi (až čtyři na každé straně). K zakotvení lodě sloužily na laně upevněné kameny na přídi, častěji se ale lodě vytahovaly na břeh.
Stěžeň stál v první polovině lodi. Byl dvoudílný a sestával ze dvou trámů, uchycených na dně lodi. Směrem vzhůru se sbíhaly a byly spojeny několika příčkami. Nad palubou byla obě ramena stěžně připevněna k příčnému trámu, upevněnému na dvou krátkých svislých sloupcích. Stěžeň byl sklápěcí směrem dozadu. Při sklopení dosedl na jakousi dřevěnou trámovou hrazdu, umístěnou před zádí. Ve svislé poloze stěžeň stabilizovala jedna provazová úponka jdoucí k přídi a 6-12 úponek k zádi lodě. Na rovném nebo vzhůru mírně prohnutém ráhnu byla upevněna plachta ve tvaru obdélníku na výšku, jejíž plocha byla 60 – 70 m². Původně snad byla vyráběna z papyru, později ze silného lněného plátna
Největší z těchto lodí dosahovaly podle rekonstrukcí asi 29,4 m délky, 7,8 m šířky, ponor byl 1,2 m a výtlak okolo 90 tun. Výjimkou však nebyly ani lodě, které dosahovaly délky až 60 metrů, šířky 20 metrů a měly posádku přes 100 lidí. Historicky dokázána je stavba lodi 82 metrů dlouhé, sloužící pro přepravu obelisků královny Hatšepsovet asi 1500 let př.n.l.Na této lodi vidíme mnoá technická vylepšení. Záď lodi byla obloukovitě vyhnutá a končila hlavicí ve tvaru stylizovaného lotosového květu. Záď i příď lodi měly kratší zvýšené nástavby. Plošina na zádi byla určena pro velitele nebo majitele a byla na ni připevněna též dvě veslová kormidla. Stěžeň byl oválný a stál uprostřed lodě. Byl kratší, asi 5 m vysoký a nedal se sklápět. Plachta byla stále obdélníková, ale její šířka byla větší než výška. Upevňovala se na horní a dolní ráhno a byla opatřena zařízením ke spouštění. Byla vylepšena i kormidelní vesla, která se dala ovládat jedním kormidelníkem naráz na obou bocích zádě.           

Egyptská říční loď

široká, a naopak v úzkých údolích byla plná nebezpečných proudů a vírů. Těmto podmínkám musela být přizpůsobena i konstrukce lodí. Egyptské nilské lodě měli nízký ponor a byly bez kýlu. V nejstarší době zhotovovali Egypťané svá plavidla ze stonků Nil byl ve starověkém Egyptě hlavní dopravní tepnou. Plavba po něm však nebyla snadná. Řeka měla četné mělčiny a písčiny v místech, kde byla papyru. Stébla stahovali provazy do svazků a ze vzniklých otepí svazovali vlastní plavidla – vory, které se však tvarem podobaly člunům. Příď a záď nilského papyrového člunu byla vysoko zdvižena a v této poloze držena napjatými provazy. Vysoko zdvižené konce plavidla usnadňovaly přistávání u bahnitých břehů Nilu. Papyrové čluny byly poháněny bidly nebo vesly, ale záhy se na nich objevila jednoduchá obdélníková plachta.
Později se pro  stavbu lodí se pro stavbu lodí začalo používat dřevo z místních dřevin - akácií. Nebyly nejvhodnějším dřevem (jejich kmeny byly krátké a sukovité), ale bylo to dřevo tvrdé a dobře odolávající působení vody. Nařezaná, asi metr dlouhá prkénka se spojovala dřevěnými hřeby v plaňkovou skořepinu, bez nosných částí – kýlu a přepážek. Tato skořepina neměla potřebnou pevnost a bez dalšího vyztužení ani tvarovou stálost. Proto již při stavbě bylo do nejhořejší vrstvy planěk upevněno lano – pro udržení obrysu paluby. Nejdůležitější nosná část kostry trupu, kýl, byl nahrazen dalším lanem, uvázaným na přídi a na zádi. V ose trupu lano podepíraly vidlice. Napínání lana, a tím i tvarování trupu v podélném směru, obstarávaly kolíky prostrčené prameny lana. Vysoká příď byla většinou vyzdobena malbou oka. Člun byl poháněn především vesly, jednoduchá příčná (ráhnová) plachta byla pouze doplňkem. Veslaři seděli na lavičkách zabudovaných kolmo k ose lodi. Proti nilskému proudu nebo umělými kanály bývaly tyto lodě často vlečeny z břehů lidmi nebo zvířaty. Směrově se lodi řídily kormidelním veslem ze zádi. Z krátké “paluby” na zádi ovládal kormidelník jedno, častěji však dvě vesla na obou bocích trupu.

Náš poznatek z dnešního dne :

Dnes dopoledne jsme ještě soutěžili. Nejdříve ve stolním tenisu, kde se nám vůbec nedařilo a těšili jsme se na další discipliny, kterými byl hod velkými kroužky. Jana v silné konkurenci získala vítězství a naše poslední razítko. V hodu malými kroužky se zase dařilo Luďovi, který byl asi z dvaceti startujících druhý. Dnes jsme se také dozvěděli výsledky posledního desetiboje na naší plavbě. S velkým náskokem zvítězilo družstvo, ve kterém byli vynikající soutěžící Deric a Mie. Janino družstvo bylo čtvrté a Luďovo družstvo šesté z osmi družstev. Předávání cen a diplomů bylo také ve znamení rozloučení s našimi kamarády, s kterými jsme čtyři měsíce soutěžili a zítra už svoji cestu v Southamptonu končí. Večer jsme ještě navštívili Češku Galinu a pěkně jsme si popovídali. Zítra svoji plavbu z Dubaje končí i Věra a Zdeněk. Se Zdeňkem jsme si ještě stačili zahrát paddle tenis a kroket. Večer jsme zašli do divadla na vystoupení čtyř mladých tenorů. Představení se nám líbilo. Také jsme ještě posunuli čas o hodinu zpět, do londýnského času.