Druhá plavba kolem světa – den sto šestý

16.týden, do konce zbývá 21 dnů

Čtvrtek 21.4.2016 - 16.týden

Trasa: Salalach, Omán

Zajímavosti z Wikipedie

Portolánové mapy (z italského portolano, tj. „vztahující se k přístavům,“ případně portolani, tj. „písemné námořní pokyny“) jsou námořní navigační mapy italského původu. Vznik portolánových map se datuje zhruba do přelomu 13. a 14. století a jejich výroba se soustřeďovala především do Itálie a španělského Katalánska. Portolánové mapy jsou také známy pod názvem portulánové (z latinského slova portus – přístav nebo portulan – námořní příkaz), anebo také jako mapy kompasové. Anglické označení těchto map je „portolan charts“.

Do obsahu mapy patří především zakreslení mořského pobřeží, přístavů, zálivů a zátok. Předchůdcem portolánových map jsou takzvané římské periply (náčrty obsahující směr plavby). Portulánové mapy nebyly ze začátku jejich tvorby opatřeny geografickou sítí. Ta se na mapách objevuje až později (hlavně na mapách oceánu). Místo toho je ve středu mapy nakreslena alespoň jedna ústřední směrová růžice o 16 paprscích rýsovaných přes celou mapu a kolem ní dalších 16 růžic o dvojnásobném počtu paprsků. Při plavbě se předpokládalo použití kompasu, potom mapa se směrovými růžicemi a kompasem poskytovala dostatek údajů o směru plavby. Na velké většině portulánových map je severní orientace mapy. Měřítko portulánových map je od 1 : 4 000 000 do 1 : 7 000 000.

Druhy kompasových růžic

V mapách, jak je z jejich účelu patrné, jsou velice podrobně zakresleny pobřežní oblasti. Naopak na pevninách jsou ve většině případů prázdná místa. Pro zaplnění těchto prázdných míst zde byly vyobrazeny například motivy zvířat, králové nebo latinské popisky „terra incognita“, tj. „země neznámá“, či „hic sunt leones“, tj. „zde jsou lvi“. V mapách se zobrazují také bodové znaky, nebo malé obrázky zobrazující důležitá města, státy označené svými názvy a erby. Pokud byl na mapě ještě nějaký kus místa, byla zde uvedena legenda mapy. Původní portulánové mapy nebyly barevné, až déle se objevují v mapách barvy, například vybarvené ostrovy a moře.

Jak již bylo zmíněno, v mapách byly nakresleny směrové růžice, označovány rovněž i jako kompasové růžice. Každý, kdo vyráběl portulánové mapy, používal svou vlastní směrovou růžici. Tyto růžice byly nejdříve na černobílých mapách také černobílé, později byly vybarveny velmi kontrastními barvami pro lepší viditelnost (při plavbě na lodi v noci a při svitu svíčky byla barevná odlišnost velice potřeba). Některé růžice byly zdobené více, některé méně. Pojem kompasová (směrová) růžice vznikl proto, že hlavní kompasové body jsou nakresleny jako okvětní lístky růží. Původně určovaly směry jednotlivých větrů a nazývaly se větrné růžice.

Tvorba portulánové mapy

Jak již bylo řečeno, mapy se vyráběly hlavně v Itálii a Katalánsku. Portulánové mapy vyráběné v Itálii zobrazovaly pouze břehy Středomoří a západoevropské pobřeží, vnitrozemí bylo často prázdné. Mapy vyráběné v Katalánsku zobrazovaly mnohem více vnitrozemí (na severu Skandinávii, na východ i Čínu). Materiál, na který se kreslily portulánové mapy, byl z pergamenu či kůže.

Carta Pisana patří mezi nejstarší dochované portulánové mapy s přesnými směry pro navigaci. Vznikla roku 1275, ale kým a kde byla vytvořena, nebylo přesněji zjištěno. Zpočátku byla ve vlastnictví rodiny z Pisy, odtud pochází i její označení "Carta Pisana". Dnes je uložena v Národní knihovně v Paříži.

Mapa je orientována na sever a zobrazuje Středomoří, kde je mapa nejpřesněji zakreslena, Černé moře a část Atlantského oceánu.

Pietro Vesconte vytvářel své mapy v Benátkách, a to od roku 1310 až do roku 1330. Jeho nejznámější dílem je nejstarší datovaná portulánová mapa z roku 1311. Pietro Vesconte je také autorem prvního námořního atlasu z roku 1318. V jeho dalších mapách označoval přesné datum a hlavně podrobně a přesně zakresloval pobřeží. Vesconte tvořil také na východ orientované kruhové mapy, které měly stejné znaky jako mapy portolánové.

Katalánský atlas, který je považován za nejvýznamnější katalánskou mapu 14. století, byl vytvořen v roce 1375 a vznikl na Mallorce. Atlas je také často nazýván katalánská mapa světa. Byl vytvořen na základě úkolu vytvořit úplnou sérii námořních map obsahující celý tehdy známý svět. Autorem je katalánský židovský kartograf Abraham Cresques (1325–1387). Mapu věnoval aragonskému králi Petru IV., ten ji v roce 1381 daroval králi francouzskému. Atlas obsahuje šest barevných map (barvy byly použité i zlaté a stříbrné) na jemném pergamenu. Tyto pergamenové listy byly ohnuté uprostřed, tedy vzniklo dvanáct listů, z toho osm z nich tvořilo mapy a zbývající čtyři obsahovaly kosmografické, astrologické, astronomické a navigační údaje. Listy jsou složeny na způsob leporela, výška je 69 cm a délka 300 cm. V atlasu je zobrazeno území od Španělska, Afriky až k čínskému pobřeží. V atlasu se přihlíží k výsledkům cest Marca Pola. Obsahuje i obraz Čech se zakreslenou Prahou. Dnes mapu nalezneme v Národní knihovně v Paříži.

Náš poznatek z dnešního dne :

Ráno jsme připlouvali do druhého ománského přístavu a jako vždy jsme chtěli pořídit několik fotek, ovšem viděli jsme jen málo znatelnou polohu města. Průmyslový komplex a přístav leží poměrně daleko od města a jak se později ukázalo špatná viditelnost byla způsobena prachem z pouště i z cementáren. Od včerejšího večera jsme žili v jisté naději, že dnešní den pojedeme na výlet v autobuse s německým průvodcem, na který jsme byli již dávno zapsaní v čekací listině. Dozvěděli jsme se, že naši známí Ingrid a Udo – zvaní Kašpárkovi - zde svoji plavbu nečekaně končí z důvodu Udova zápalu plic a své lístky na předplacené výlety vrátili německému překladateli. Ovšem tyto lístky se opět dostaly do cestovní kanceláře a to dřív, než Ingrid vyslovila své přání, že je máme dostat my. Vzali jsme proto původně plánovaná elektrokola a vydali se na výlet sami. Opět následoval problém s jízdou na kolech přes přístav, která je zakázaná. Museli jsme kola složit a vézt mikrobusem, což nebylo vůbec jednoduché. Netušili jsme, že do města Salalah je od brány přístavu tak daleko. Je vybudována čtyřproudová silnice v dobrém stavu a mnohdy jsou zde vyznačeny pruhy, nicméně postupně provoz zesiloval a zahušťoval se a navíc po celou dobu se pořád dost prášilo. Ujeli jsme téměř 15 kilometrů a byli jsme na počátku města. V dálce jsme uviděli věže velké mešity a tak jsme opustili hlavní silnici a vydali se k nim. Byli jsme naprosto šokováni a překvapeni tím, že na obrovské ploše se budují a již stojí stovky a možná tisíce nových velkých a honosných domů. Mnohdy byly již domy obydleny, silnice k nim již hotové, ale chyběly venkovní úpravy. Protože město leží v poušti, bude to ještě nějaký rok trvat než se okolí domů zazelená. Domy měly nejrůznější vzhled s luxusními prvky, okny a obklady, většinou ve světlých nebo bílých barvách a byly obehnány vysokými zděnými ploty s krásnými branami. Nedalo se poznat, zda některé jsou sídla firem nebo všechny slouží jen k bydlení. V tomto sídlišti jsme viděli několik mešit a všechny jsou honosné, byť všude ležící prach se jim také nevyhnul. Předpokládali jsme, že i když je úmorné vedro, budeme pokračovat do historického centra Salalahu. Technická závada na jednom kole však naše plány dokonale změnila a my jsme se museli vrátit. Cestou jsme ještě potkali kamarády z lodi Lindu a Petra, kteří mají velmi podobná elektrokola. Velmi unaveni po ujetí téměř 50 km jsme dorazili na loď. Sprcha a krátký odpočinek nás však zase osvěžil. Po večeři, kdy každý host dostal skleničku šampaňského a po zahrání anglické hymny byl proveden hromadný přípitek na zdraví anglické královny Alžběty k jejím 90. narozeninám jsme ještě vyfotili v hlavní hale vystavený slavnostní dort. Potom v příjemném teplem větříku seděli venku u bazénu a bavili se o pirátských opatřeních. Opravdu byla na horních palubách zhasnuta světla a v restauraci i v bufetu na oknech zataženy závěsy. Z málo osvětlené lodi bylo vidět mnohem více hvězd a měsíc, který se blíží do úplňku.