Druhá plavba kolem světa – den sto třetí

15.týden, do konce zbývá 24 dnů

Pondělí 18.4.2016 - 15.týden

Trasa: Dubai – Muscat, Omán

Celý den na moři (59)

Zajímavosti z Wikipedie

Vypukne v roce 2030 americko-čínská válka o zdroje?

Omlouváme se za poněkud bulvární nadpis. To jsme se jen pokusili pohrát si s výsledky studie washingtonského think tanku Carnegieho nadace pro mezinárodní mír. Podle studie se mají během 15 až 20 let naplno srazit mocenské zájmy sílící Číny na jedné straně a dosavadního vojenského hegemona v oblasti, Spojených států a Japonska, na straně druhé. Autoři ve studii upozorňují především na riziko, že Čína může vyjít z tohoto střetu jako vítěz.

Tichý oceán: Kdopak půjde z kola ven?

Podlee studie China’s Military and the U.S.-Japan Alliance in 2030: A Strategic Net Assessmnt však není pravděpodobný rozsáhlý válečný konflikt, spíše se očekává vzájemná "prezentace svalů" Číny a Japonska při strkanicích o sporná území a ostrovy. Pokud Čína tuto "válku" vyhraje, bude to patrně díky své rostoucí vojenské síle – a kvůli americko-japonskému vojenskému úpadku. Spojené státy a Japonsko nebudou rozhodně riskovat střet s tak mocným protivníkem, a proto raději ve výsledku opustí své pozice.

Druhou možností je opačný extrém: Čína se nedokáže vypořádat s problémy demografickými (stárnutím populace) i rozsáhlými ekologickými (nedostatkem pitné vody, záplavami, suchem) a se klesajícím exportem svého zboží. Pak nezvládne financovat rozvoj armády, tudíž bude muset slevit ze svých mocenských nároků.

Podle autorů studie je současný status quo každopádně neudržitelný. V Tichém oceánu nerušeně operují svazky amerických plavidel v čele s letadlovými loděmi, bombardéry a pluky americké Námořní pěchoty. Na druhou stranu Čína neustále posiluje armádu a demonstruje své odhodlání změnit stávající vojenskou mapu Tichého oceánu. Zkrátka "někdo musí z kola ven". Čas nám ukáže, kdo to bude.

 New Word Order

Jak tedy vypadá scénář, který tolik děsí Spojené státy i Japonsko? Ekonomický růst Číny pokračuje desetiprocentním tempem vpřed navzdory stárnutí populace a hrozivým ekologickým problémům. Tento ekonomický růst umožňuje financovat náročné zbrojní programy  – stíhačky 5. generace, letadlové lodě nebo strategické řízené střely.

Na druhé straně Pacifiku se naopak ekonomika Spojených států potýká s nesmírnými potížemi. Růst pouhých 1,5 % vede k sílícím tlakům na snižování investic do obrany. Americké ministerstvo obrany bude muset během deseti let ušetřit mnohem více než oněch Obamou schválených 500 miliard dolarů.

Na americké straně se nedaří překonat technické problémy klíčového zbrojního programu F-35 Lightning II, který nadále polyká miliardy dolarů. Stejně tak bere za své ambiciózní program nového levného stealth bombardéru. Americké námořnictvo zeštíhluje a finančně se vyčerpává vývojem výkonných sonarů schopných odhalit nejnovější čínské ponorky.

Americká armáda musí proto ustoupit ze svých pozic v Tichém oceánu, čímž ponechá Japonsko napospas Číně. Japonsko se nepustí do vyčerpávajících závodů ve zbrojení s Čínou, přijme nové mocenské uspořádání v Tichém oceánu a vzdá se nároků na sporná území.

Podle Carnegieho nadace je takový scénář "málo pravděpodobný, ale nikoli nereálný".  Pokud se však podobný scénář naplní, stane se novým hegemonem v asijsko-pacifické oblasti Čína. "Netřeba dodávat, že by tento scénář představoval obrovský potenciál pro závažné krize," dočteme se ve zprávě.

Tichý oceán podle Strýčka Sama

Další úvaha se zabývá posílením americko-japonské vojenské spolupráce v oblasti. Amerika a Japonsko si nadále udrží náskok v moderních vojenských technologiích a nesníží počty svých vojenských jednotek v oblasti. Jestliže navíc dojde k ekonomickému zpomalení Číny, bude náskok obou zemí mnohem výraznější.

 Takovýto scénář ovšem předpokládá udržení stávajících amerických vojenských výdajů na úrovni 4 % HDP, což ale závisí na oživení ekonomiky Spojených států. Nezbytné je také: bezproblémové dokončení programu stíhačky F-35 Lightning II, vývoj nového stealth bombardéru, zachování rozvoje amerického námořnictva, především udržení nebo zvýšení počtu atomových ponorek Virginia i letadlových lodí, dokončení programu nového stealth torpédoborce DDG-100 Zumwalt.

Situace by pak zároveň vyžadovala, aby měla Čína problémy s financováním armády a nových vojenských systémů, aby se jí nedařilo zavádění nových zbraní a musela omezit svá rozsáhlá vojenská cvičení.

 Jde tedy o vývoj krajně nepravděpodobný. "Je dost pravděpodobné, že budou Spojeným státům a Japonsku chybět finanční prostředky, technologické kapacity a silná politická vůle, potřebné k ambiciózním vojenským reakcím (na čínský růst – pozn. redakce), zejména v příštích 15 až 20 let," varuje studie.

Náš poznatek z dnešního dne :

Opět po celý den máme plavbu, vlastně tato cesta je tím pověstná, že zhruba třičtvrtiny celkového času se pluje a záleží jak každý z hostů podle svého gusta tento čas stráví- zda spaním, čtením, cvičením, sportováním, hraním her nebo se jen nudí. My jsme se soustředili na soutěžení ve sportovních hrách, které nás baví a při kterých poznáváme stále nové lidi. Těch přibylo opět ve velkém počtu v Dubaji, jak se ukázalo, jsou mezi nimi dobří hráči a tak bojujeme s čím dál silnější konkurencí. To se ukázalo hned při pingpongu, kde „staří“ vítězové vůbec neobstáli proti nových spoluhráčům. Stejně jsme dopadli i my, ale to nám chuť hrát dál vůbec neubírá. V poledne jsme se vypravili na oběd do Zlatého lva, kde pracuje poslední Češka na palubě Galina. Dozvěděli jsme se od ní zase pár novinek a zajímavostí, oběd – klasické anglické jídlo fish and chips (ryba a hranolky) byl parádní. Po obědě pokračovaly soutěže paddle tenisem a hlavně Jana má velmi dobré výsledky a v křivých koulích se dostala až do finále, kde jí vítězství uniklo jen o vlásek. Dozvěděli jsme se od Petra o změně plavby (zprávám v místním rozhlase v angličtině až tak nerozumíme a v němčině je hlášení jen velmi omezené), zítra připlujeme proti původnímu plánu do ománského hlavního města Muskat a následně se v plavbě z bezpečnostních důvodů vynechává zastávka v Egyptě. Vzhledem k tomu, že dnes byl opět gala večer, ale v podstatě jídlo v bufetu je zrovna tak dobré a v restauraci je často zima z klimatizace, takže pěkné večerní šaty se stejně moc příjemně neuplatní, nezúčastnili jsme se ani slavnostní večeře ani již podle předchozích očekávaně nudného Cunard plesu.