Cestopis úžasné dlouhé plavby kolem celého světa – šedesátý pátý

Včera už jsme odplouvali v 13 hodin odpoledne z Aucklandu, který na nás velmi  dobře zapůsobil. Pluli jsme směrem na severovýchod až k ostrovu Matangi, který ležel ve vzdálenosti 2, 6 mil na naší levé straně lodi a dále směrem na sever jsme viděli také na levoboku ve vzdálenosti 2,5  mil Flat Rock Light. Až do večera jsme pluli stále na sever a za ostrovem Poor Knight směrem na severozápad, následoval kolem půlnoci Cape Brett. V této době jsme také posouvali čas o hodinu zpět, tedy jsme o 11 hodin napřed jako je čas u nás. Včera dopoledne se nám podařilo poslat nějaké fotky i cestopis, další se pokusíme zaslat až v Sydney. Také jsme na chvíli byli v jachtovém přístavu a v námořnickém museu a líbily  se nám hlavně staré plachetnice i nové jachty.

Za dva dny připlujeme do Sydney a tam jistě opět budou končit i začínat svoji plavbu někteří cestovatelé. Celá plavba kolem světa je rozdělena na 3 etapy. První započala v italské Savoně a končila ve chilském Valparaisu. Druhá etapa začala ve Valparaisu, které je vzdálené 160 km od Santiaga de Chile, kde je také mezinárodní letiště a končí v Sydney. A v Sydney začíná třetí etapa a končí v italské Savoně.  Když se podíváme na cenu za plavbu, tak ty samostatné třetinové etapy stojí prakticky polovinu celé plavby kolem světa a k tomu se musí připočíst letecká doprava a ta do australského Sydney není nepodstatná, vždyť je to cesta k protinožcům přes půl světa. Veliká většina lidí na palubě si zaplatila celou plavbu.  Zamýšlím se i nad tím jak nám chybí spousta přátel, třeba Yw z Německa, která byla u počátku naší dlouhé cesty, potom onemocněla a už na lodi není. Stejně jako Francouz Kristián, velice přítelský a usměvavý Korsičan, ani jsem mu nestačil věnovat dres a vlaječku, myslím, že i on moc vzpomíná, další Francouz a výborný kamarád Miš také Kristiánem ztratil jistotu a už do soutěží nevstupuje s takovým elánem jako v první etapě.

Dnešní den byl italský – v zeleno, bílo červených barvách, tak mnozí z návštěvníků se oblečení v těchto barvách pohybovali po celý den. U večeře byli číšníci oblečeni v zástěrách s kresbou znázorňující Itálii a měli v italských barvách i motýlky. Dopoledne jsme byli na zajímavé přednášce profesora Scopellitiho o Aborgincích a večer ve 22 hodin konečně část lodi byla bez venkovního osvětlení a zhlédli jsme hvězdnou jižní oblohu. Viditelnost byla sice dobrá, ale místy ji kazil kouř z komína lodi. Tohoto večerního pozorování se zúčastnilo velké množství lidí a seznámili jsme se alespoň částečně s jižní hvězdnou oblohou, která je od naší severní naprosto odlišná.

V divadle zazpíval zpěvák Ross v programu „To jsem já“, který byl vynikající a přinesl nám další pěkný umělecký zážitek.