Cestopis úžasné dlouhé plavby kolem celého světa – sto dvanáctý

112.den: 28.4.2015

Úterý - 17.týden                      

Trasa:  Malaga (Španělsko)

Do konce plavby zbývá: 4 dny

Časové pásmo: stejné jako v ČR

……….plují lodi do Triany, plují lodi do Malagy, plují lodi na vše strany a žádná nevrátí se zpět……………., takhle asi má slova stará píseň, kterou jsme slýchali v mládí a netušili jsme tehdy, kde se vůbec nachází Malaga. Dnes do tohoto španělského města připlujeme.

Kolem 1 hodiny v noci jsme pluli kolem pobřeží Maroka, ve 02,30 h. jsme minuli na naší levé straně

španělské město Tarifa a po pravé marocké město Tanger. Opustili jsme Atlantik a vpluli do Středozemního moře. Po asi 45 minutách jsme viděli na levé straně světla majáku Punta Europa, zatímco na levé straně lze rozeznat světla španělského města Ceuta. V asi 7 hodin ráno jsme připluli do španělského města Malaga.

Malaga je přístavním městem na jihu Španělska. Je centrem provencie Malaga. Po Seville je druhým největším městem v Andalusii se svými 577 tisíci obyvateli a šestým největším městem Španělska. Ve městě se nachází největší španělské letiště, přístav a universita. Díky příjemnému podnebí je Malaga jednou z nejoblíbenějších turistických destinací Iberijského poloostrova. Kromě rodáka malíře Pabla Picassa se zde narodil i známý španělský politik 19.století Antonio Canovas del Castillo a herec Antonio Banderas. Malaga je proslavená také kulinářsky a to zejména rozinkami, vínem (muškátové víno), zmrzlinou a fritovanými rybami (zejména typická fritovaná sardel).

V prosinci 2007 bylo město napojeno na síť vysokorychlostních železnic AVE. Město se momentálně uchází o titul Evropského kulturního města pro rok 2016.

Malagu, která leží na západním pobřeží středozemního moře na Costa del Sol (pobřeží slunce), obklopují pohoří Sierra de Mijas a Montes de Malaga. Městem protékají řeky Guadalmedina a Guadalhorse, které ústí do Středozemního moře. V Malaze je středozemní klima, počasí je pro většinu roku slunečné, léto je nadprůměrně suché a horké, teploty vyšplhají často i přes 30 stupňů Celsia, zimy jsou mírné. V muzeu Picassa je vystaveno zděděných 204 děl tohoto význačného malíře, která byla muzeu darována. Ve městě je katedrála Catedral de la Encarnacion, která byla vybudována v roce 1528. Je nazývána také La Manquita (ta jednoramenná), protože její druhá věž nebyla kvůli nedostatku peněz nikdy dokončena.

Další turistické cíle jsou rodný dům Pabla Picassa na náměstí Plaza dela Merced, botanická zahrada „ Jardin Botanico Histórico La Concepcion“, park s 3000 místními rostlinami a palmami, Santuario de la Victoria a několik botanických promenád.

Hned po snídani jsme vyrazili z našimi skládacími elektrokoly Spirit do města, které nás přivítalo modrou oblohou a krásnými parky podél přístavu., zpočátku jsme jeli po rušné silnici a podle mapky jsme najeli na široký parkový chodník, který nás přivedl až do centra. Nejdříve jsme si prohlédli starý římský amfiteátr, který je v rekonstrukci a odtud jsme se vydali do kopce podél zdi starého městského hradu. Jeli jsme po uzavřené silnici a po celou cestu jsme si libovali, že zde nejsou žádná auta. Cesta byla lemována smíšeným lesem s krásnými výhledy. Zásluhou elektromotorů našich kol jsme dosáhli za chvíli vrcholu kopce, na kterém se tyčí veliký hrad, přijeli jsme dál až k hradní bráně. U hradu byly 2 krásné vyhlídky, obdivovali jsme shora kruhovou starou stavbu koridy, kterou jsme viděli poprve v životě. Shora jsme viděli starou stavbu katedrály pouze s jednou dokončenou věží. Ta se také rekonstruuje a byla uzavřena. Po sjetí s kopce jsme se zajeli podívat zblízka na katedrálu i rodný dům Pabla Picassa. Celá dopolední projížďka vedla po příjemných rovných cestách. Město se nám velmi líbilo pro svoji čistotu a množství památek a zeleně. Bylo pro nás smutným překvapením, že za celé čtyři měsíce jsme nikde nespatřili jedinou škodovku. Až teprvé zde, kde 0ctavie fungovaly ve většině případů jako taxíky.

Po návratu a obědě na lodi jsme se vrhli do balení většiny zavazadel. Hlavním důvodem bylo, že s elektrokoly v Marseille už nepojedeme a potom už nás čeká italská Savona a konec čtyřměsíční cesty.

Po večeři jsme v divadle opět rádi poslouchali vážnou hudbu,  tentokrát na téma Johann Strauss, v podání tria Divina. Následně jsme počkali na Janku a Petera ze Slovenska, než je vystřídala kapela Spazziani a dostali jsme od nich na památku na cédéčku výběr jejích repertoáru s věnováním a podpisy.