Cestopis úžasné dlouhé plavby kolem celého světa – třicátý třetí

33.den: 7.2.2015

Sobota  - 5.týden                      

Trasa:  Punta Arenas (Chile)

Časové pásmo: - 4 hod.

Punta Arenas se nachází v Chile a je nejvýznamnějším městem na pobřeží Magallänova průlivu. Prvním Evropanem, který se dostal do těchto míst byl právě Fernao de Magallan, který v roce 1520 na své cestě kolem světa zde proplul. Do vybudování Panamského průplavu bylo město často využíváno jako zastávka, když lodě proplouvaly z jedné či druhé strany.

Punta Arenas je dnes živým a poměrně bohatým městem. Většina chilských zásob ropy se nachází právě zde, stejně jako hnědé uhlí. Poslední dobou je zde vybudována moderní elektrárna na metan a také chov dobytka je důležitým odvětvím. V okolí se těží dřevo, v pobřežních vodách se loví ryby. Město je důležitým turistickým centrem Patagonie.

Při naší cestě proplouváme i fjordy. Fjord je úzký a hluboký mořský záliv ledovcového původu, který zasahuje hluboko do pevniny. Původně se jednalo o říční údolí, která byla ve čtvrtohorách prohloubena ledovcovými splazy do typického profilu ve tvaru písmene u. Nejvíce jsou fjordy vyvinuty v Grónsku, zde v Patagonii, v Norsku a Islandu.

Viděli jsme desítky ledovců různého tvaru. Ledovec je homogenní těleso složené z krystalů ledu. Ledovce vznikají ze sněhu, který se překrystalizací mění ve firn. Jsou ledovce kontinentální s mohutnými štíty a ledovce vysokohorské údolní, které sestupují z firnovišť,  ve formě ledovcového splazu, do údolí. A právě tento typ jsme zde viděli.

Do Punta Arenas  jsme připluli ráno, město má 130 tisíc obyvatel, bylo založeno roku 1848 a většina obyvatel je chorvatského původu, především z Dalmácie. Přišli zde v pozdním 19. století během zlaté horečky. Je  zde sídlo národního antarktického institutu, a tedy výchozí základnou pro vědecké expedice do Antarktidy,  kromě jiného zde má NASA trvalé sídlo.

Zřejmě hloubka vody v přístavu není pro naši loď dostatečná, takže kotvíme před přístavem a do přístavu jezdí od Deliziosy s námi naše záchranné čluny. Při celodenní přepravě se stalo také několik zajímavých událostí. Jedna z nich je ta, že i záchranný člun se může stát při plavbě nefunkčním a může se zadřít motor. Vzhledem k větším vlnám bylo přistávání a odplouvání mnohem dramatičtější, kdy člun zpětně o přístavní molo narazil. Protože je vyroben ze sklolaminátu a má plastová okna, tak nedošlo k většímu poškození. Také velká loď při kotvení na otevřeném moři musela neustále  k udržení místa kotvení používat motory. Byl velmi silný a studený vítr.

Všechno má svůj řád a kdo se chce dostat mimo loď do přístavu musí mít předem zajištěnou kartu. I odjezd záchrannými čluny se řídí podle pořadí. Přednost mají ti, kteří mají zajíštěný výlet autobusem a po nich ostatní podle přiděleného čísla. My jsme opět vyrazili s našimi elektrokoly, projeli jsme značnou část pobřeží a přístavního města. Byli jsme spokojeni s kvalitou cyklostezky i vozovek. Charakter města oproti argentinským se změnil, nesetkali jsme se s nepořádkem ani žádnými polorozpadlými domy. Dojeli jsme na velký kopec na velmi zajímavé místo, kde silnice měla na křižovatce svůj vrchol a na všechny strany byl velký spád a krásný výhled až na horizont. Je sobota a většina obchodů je zavřená a jediné otevřené místo jsou kavárny a restaurace a obchod s dárkovým zbožím u přístavu. Od prvopočátku máme velkou snahu získávat do našeho cestovního kalendáře razítka z míst, které navštěvujeme, což není vůbec jednoduché a uvidíme, jak to bude vypadat dál. Trošku jsme využili plavání v bazénu s mořskou vodou a vířivky. Také jsme se šli projít po palubě a vzhledem k tomu, že svítilo slunce a zároveň poprchávalo, viděli jsme pěknou duhu.

Po večeři máme snahu zaposlouchat se do některého z žánrů hudby, kterou nám hudebníci nabízí na různých místech lodi. Večerní program v divadle bylo promítání videa opery Tosca od Pucciniho, pořízeného v metropolitní opeře v New Yorku v hlavních rolích Shirley Verrett a Luciano Pavarotti a Cornell Macneil.