Cestopis úžasné dlouhé plavby kolem celého světa

1 den:  6.1.2015

Úterý  -   1.týden                       

Trasa: Savona (Itálie); 12:00 – 17:00 hodin

Časové pásmo: + 1 hod.

Do přístavu v Savoně jsme přijeli s asi hodinovým zpožděním. Zde jsme zažili první úžasné překvapení při pohledu na tři obrovské lodi společnosti Costa, které byly ukotvené u poměrně malého výběžku.

V tomto okamžiku se zde z těchto lodí vyloďovalo cca 9000 cestujících a téměř stejný počet již čekal na nalodění. Každý autobus přivážel kromě pasažérů také velké množství zavazadel a to v případě čtyřměsíční plavby platilo dvojnásob. Bezpečnostní  opatření pro cestující na lodích je obdobné jako v leteckém provozu, to znamená, že zavazadla se skenují a všichni cestující, kromě kontroly palubních dokumentů a pasů, jsou jednotlivě vyfotografováni. Také nás překvapila perfektní evidence všech zavazadel což případě čtyřměsíční plavby platilo dvojnásob. Bezpečnostní  opatření pro cestující na lodích je obdobné jako v leteckém provozu, to znamená, že zavazadla se skenují a všichni cestující, kromě kontroly palubních dokumentů a pasů, jsou jednotlivě vyfotografováni. Také nás překvapila perfektní evidence všech zavazadel čárovými kódy, jejich bezchybný přesun až do kajut, ale i komplexní organizace záležitostí kolem stravování a řádné zabezpečení a informovanost při preventivním procvičení evakuace všech osob z lodi. Cvičení evakuace osob ze všech 11 pater lodi po schodištích k 30 velkoprostorovým záchranným člunům a nácvik použití záchranných vest mělo opravdu profesionální a bezchybný průběh.

Tři z našich velkých a těžkých zavazadel byla brzy personálem doručena až do kajuty. Naše kajuta je ve středních části lodi a má asi 20 metrů čtverečných. V tomto malém prostoru nebylo téměř k hnutí.

Poté, co nám nebyl dodán jeden obří kufr, v kterém je uložen prototyp elektrického vozítka pro dvě osoby, jež jsme obdrželi darem od výrobce pana Ruzicky ze Švýcarska, zazvonil v kajutě telefon s žádostí, abychom se dostavili zavazadlo převzít na bezpečnostní středisko. Při prosvícení se náš dopravní prostředek zdál podezřelý, ale následně nám byl kufr vydán. Bohužel byl však při transportu poškozen plastový kryt kola, ale ten se nám podařilo provizorně opravit.

Byli jsme mile překvapení, že asi za hodinu po nalodění bylo možno se najíst v bufetu. Potom následoval při vlastním zvednutí kotev a odplutí asi dvacetiminutový kulturní program v devátém patře u bazénu, kde nechybělo šampaňské  a další dobroty. Poté jsme se pokusili si zběžně prohlédnout loď, ale je tak obrovská, že asi po několik dní budeme bloudit a objevovat stále nová zákoutí . Ještě večer jsme se vybalili a zjistili jsme, že situace v průchodu kajutou se příliš nezvětšila ani po úklidu oblečení do skříní a zásuvek a prostorů pod postelí. Rozložená skládací dvě elektrokola nám definitivně zamezila normální přístup k posteli. Veliký úložný prostor pod postelemi je tak dokonale vyplněn, že zatím stále hledáme některé potřebné věci, ale doufáme, že během pár dnů bude vše nalezeno a více přehledné.

Večeři je možno absolvovat v samoobslužném bufetu nebo v restauraci s tříchodovým menu, kde je každému určeno číslo stolu. Tento způsob je příliš časově náročný a okázalý a asi nám bude lépe vyhovovat rychlý bufetový systém zejména ve dnech, kdy budeme poznávat jednotlivé přístavy a města.

Když  nám začíná plavba, měli bychom si něco napsat o oceánech a o plavbách kolem světa. Oceány pokrývají asi 71 % povrchu planety. Voda z oceánů je roztok různých minerálních a organických látek. Hlavním zdrojem hořkoslané chuti je chlorid sodný a hořečnatý a síran hořečnatý. Průměrná slanost vody je 35 promile, ale na různých místech oceánů značně kolísá v závislosti na výparu vody, mořských proudech, množství srážek, sladkovodních přítocích atd.

Na naší planetě máme celkem 5 oceánů. My proplujeme největším z nich Tichým oceánem, potom Atlantickým oceánem, Indickým oceánem a dotkneme se Jižního oceánu, který obklopuje Antarktidu a nepoplujeme pouze Severním ledovým oceánem. Zajímavý úkaz na moři je přiliv a odliv, který vzniká gravitačním působením Slunce a Měsíce a projevuje se pravidelným kolísáním hladiny. Voda v oceánu je v neustálém pohybu. Vlivem mořských proudů na hladině vznikají vlny, které významným způsobem mění tvář pevniny. Mnohdy mohou vznikat i ničivé vlny tsunami, během  podmořských sopečných erupcí  a nebo zemětřesení.

Při prvních plavbách po oceánech šlo zejména o získávání výhodnějších cest pro přepravu zboží. Často bylo důsledkem takových plaveb i objevování a později i dobývání nových, dosud neznámých  kontinentů. Mezi průkopníky patřil  v 15. století janovský rodák Kryštof Kolumbus, který při hledání cesty do Indie vlastně objevil Ameriku.  Prvním námořníkem, který absolvoval plavbu kolem světa byl v 16. století  portugalský voják a mořeplavec  Ferdinand Magellan.  K zámořským objevům v 18. století vedly další průzkumné plavby vedené hlavně k získání zámořských kolonií. James Cook , důstojník britského královského námořnictva, obeplul na svých třech cestách kolem světa. Podobné záměry měli i španělští dobyvatelé Jižní Ameriky. V současné době je nový světový rekord v plavbě kolem světa, který vytvořil v roce 2012 Trimiran Banque Populaire na plachetnici, kdy průměrná rychlost činila 26,51 uzlů a tato plavba trvala 45 dnů 13 hodin a 42 minut.  Na oceánech a mořích se měří rychlost v uzlech, přičemž 1 uzel je roven 1 námořní mili a tj. 1852 m za hodinu. Například 5 uzlů = 5 x 1,852 km/h = 9,26 km/h = 2,5722 m/s. 

Naše loď pluje průměrnou rychlostí 20,5 uzlů/h, což znamená, na naší plavbě kolem světa většinu doby bude loď v pohybu.